3 C 311/2021-63 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím,uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě dané smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 7 400 Kč, to vše splatné po týdenních splátkách 300 Kč Poslední splátka byla vymezena na den [datum]. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni byla postoupena pohledávka za žalovaným původním věřitelem žalobci. Žalovaný uhradil pouze částku 3 300 Kč na závazek ze smlouvy, zůstatek zůstal neuhrazen. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalobce i opatrovník žalovaného souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, vzdali se práva na projednání věci před soudem. Opatrovník žalovaného současně k návrhu uvedl, že pohledávka měla být splatná [datum] tudíž vznesl námitku promlčení. Právní zástupce žalobce v písemném vyjádření ze dne [datum] uvedl, že žalovaný podepsal dne [datum] uznání dluhu, kdy pohledávku za žalobcem uznal co do důvodu a výše a zavázal se ji uhradit. Současně právní zástupce žalobce uvedl, že promlčecí doba by tedy nejdříve uplynula dne [datum] (§ 110 odst. 1 obč. zák. 10 let ode dne, kdy k uznání došlo). Žalobce podal žalobu dne [datum]. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne 16. 1. 201, pod [číslo] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalovanému daným věřitelem poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 7 400 Kč, to vše splatné po částce 300 Kč týdně. Dle vyjádření žalobce žalovaný uhradil na závazek ze smlouvy částku 3 300 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce postoupená žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn původním věřitelem oznámením ze dne [datum]. Žalovaný byl upomínán dne [datum] právním zástupcem žalobce o úhradu tehdy dlužné částky ve výši 26 951,19 Kč nejpozději do [datum], avšak bezvýsledně. Z uznání dluhu ze dne [datum] žalovaného vyplývá, že má vůči původnímu věřiteli dluh ve výši 15 150 Kč ke dni [datum], který vznikl ze smlouvy o půjčce [číslo] s tím, že se žalovaný zavázal, že dlužnou částku uhradí včetně úroků z prodlení. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku, specifikovanou ve výroku I tohoto rozsudku a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou této částky dále mu soud uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. Co do zbytku a to tak,jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným a ujednání o výši poplatku za poskytnutí zápůjčky, které je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o zápůjčce je z uvedeného důvodu ve smyslu ust. § 580 odst. 1 shora citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 obč. zák. č. 89/2012 Sb., které bylo následně postoupeno za žalovaným žalobci. Pokud se jedná o námitku opatrovníka žalovaného v souvislosti s promlčením nároku žalobce, zde soud poukazuje na ust. § 2053 a § 639 obč. zák. č. 89/2012 Sb., kdy žalovaný svůj závazek ve vztahu k žalobci uznal dne [datum] s tím, že žaloba v předmětné věci byla podána u zdejšího soudu dne [datum]. Tzn. nárok žalobce, který je předmětem tohoto řízení promlčen není. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce i žalovaný byli ve věci úspěšní pouze zčásti.