3 C 333/2022-52 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru na základě žádosti žalovaného [číslo]. V dané smlouvě se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr v částce 300 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal úvěr jednorázově čerpat do [datum] a splatit jistinu nejpozději k [datum] Smluvní úrok byl sjednán ve výši 16,50 % p.a. a splátky činily 7 457 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, kdy žalobce zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši 260 721,49 Kč a poplatků v částce 5 092,70 Kč. Na poplatcích neuhradil žalovaný 3× upomínku á 500 Kč, 1× upomínku á 350 Kč, dále 11 měsíčních poplatků za správu úvěru v částce 300 Kč měsíčně, což je 3 300 Kč. Žalovaný částečně hradil na poplatky částku 57,30 Kč s tím, že zůstatek ve výši 5 092,70 Kč zůstal neuhrazen. 2. Žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky a proto se jedná o věc s cizím prvkem. Soud postupoval z uvedeného důvodu v souvislosti s příslušností dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU číslo 1215/2012 ze dne [datum], kapitoly II oddílu 2, čl. 7, bodu 1a. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] Sb., o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy Řím I právní řád České republiky. 3. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 4. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru pod registračním číslem smlouvy [číslo], na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky jako úvěr ve výši 300 000 Kč a to bez uvedení účelu za smluvní úrok ve výši 16,50 % p.a. s tím, že měsíční splátka činila 7 457 Kč Cena pojištění představovala částku 300 Kč měsíčně. Z dokladu/ č.l. 16 spisu / je patrno že částka 300 000 Kč byla převedena dne [datum]. Z výpisu z účtu (č.l. 27-35 spisu) ze dne [datum] číslo úvěru [číslo] vyplývá, že nesplacený zůstatek úvěru u žalovaného činil částku 260 721,49 Kč. Z výzvy žalobce ze dne [datum] je patrno, že vyzýval žalovaného k okamžitému splacení dlužných částek, které k datu [datum] činily celkově 65 280 Kč. Z upomínky ze dne [datum] je patrno, že právní zástupce žalobce vyzýval žalovaného k úhradě částky 306 216,15 Kč a částky 24 877,60 Kč, avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil zůstatek úvěru, který mu poskytl žalobce v částce 260 721,40 Kč a poplatky související s poskytnutím úvěru ve výši 5 092,70 Kč, vyplývající ze Všeobecných obchodních podmínek žalobce a sazebníku poplatků žalobce. Dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky a to jednak ve formě smluvního úroku tak, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru a dále úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci, byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 45 772 Kč, sestávající se z částky 10 633 Kč jako zaplaceného soudního poplatku, 3 úkonů á 9 380 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bod 6) vyhlášky č. 177/96 Sb. režijních paušálů á 300 Kč – § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř.. 8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.