3 C 369/2021-41 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že pohledávku za žalovanou nabyl na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřenou s původním věřitelem společností [právnická osoba], se sídlem v [obec] [IČO]. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru dne [datum], na základě níž jí poskytl finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, které měly být uhrazeny nejpozději do [datum]. Předmětem žalobního návrhu je dosud nesplacená jistina ve výši 16 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru v částce 4 444,24 Kč, kdy žalovaná dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč za poplatek ve výši 4 444,24 Kč s vymezeným termínem splatnosti do [datum] Smluvní úrok byl sjednán ve výši 29,13 % měsíčně. Žalovaná na závazek ze smlouvy nezaplatila žádnou částku. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovanou ve výši částky 44 595,57 Kč postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna původním věřitelem oznámením ze dne [datum], kdy dlužná částka činila 44 595,57 Kč. Daná částka dle vyjádření původního věřitele se sestávala z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku smluvní pokuty úroků z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Dále byla žalovaná vyzývána právním zástupcem žalobce o úhradu částky 56 211,57 Kč, jejíž součást tvořily i náklady za právní zastoupení ve výši 11 616 Kč. Z dokladu / čl. 22 spisu/ vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla dle smlouvy o zápůjčce uhrazena částka 16 000 Kč. Daný účet je účtem žalované. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že k návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná částku 16 000 Kč jako původně poskytnutou jistinu zápůjčky původnímu věřiteli neuhradila. Následně daná částka byla platně smluvně postoupena původním věřitelem žalobci,kterému nebyla taktéž žalovanou uhrazena. Proto soud uložil žalované uhradit částku ve výši 16 000 Kč a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalované zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Co do zbytku, a to tak jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce, jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce a to konkrétně ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky, které je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., kdy daná smlouva je z uvedeného důvodu ve smyslu ust. § 580 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. zcela neplatná. Proto by původnímu věřiteli příslušelo pouze bezdůvodné obohacení ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, které bylo následně postoupeno žalobci. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy s poukazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobce byl úspěšný pouze zčásti mu byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 7 004 Kč jako úspěšnému ve věci ve výši 78,26 %. Původně účtovaná částka činila 8 949,2 Kč a sestávala se z částky 1 880 Kč, jako zaplaceného soudního poplatku, dále tří úkonů á 1 940 Kč účtovaných dle ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/93 Sb., tří režijních paušálů á 300 Kč - § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH – § 137 odst. 3 o. s. ř..