4 C 17/2022-52 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 94 011,95 Kč s příslušenstvím. Důvodnost žaloby spatřuje žalobce ve skutečnosti, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba], [IČO]) uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 136 354 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla specifikovaného ve smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a sjednané úroky a poplatky formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 173 Kč (splátka ve výši 4 533,92 Kč, poplatek za pojištění vozidla ve výši 480 Kč a havarijní pojištění ve výši 159,08 Kč). Úrok byl sjednán ve výši 34,86 % ročně. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru. [příjmení] proto odstoupila od úvěrové smlouvy a požadovala okamžité splacení celého úvěru. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne [datum]. Ke dni odstoupení bylo uhrazeno celkem 62 906 Kč Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum], kdy po ukončení smlouvy uhradil žalovaný částku 36 106 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby neuhradil žalovaný ničeho. Žalobce proto požaduje zaplacení jistiny ve výši 91 863,67 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 148,28 Kč, úroku ve výši 34,86 % ročně z částky 91 863,67 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 91 863,67 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínkou vyzván k zaplacení dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání. 4. Soud na základě žalobcem předložených důkazů má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 136 354 Kč za účelem financování vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] a žalovaný se zavázal k uhrazení této částky, úroků a sjednaných poplatků pojištění formou měsíčních splátek. Roční úroková sazba byla sjednána na 34,86 % a RPSN činilo 40,9 %. Dopisem ze dne [datum] byl žalovanému oznámen zánik úvěrové smlouvy z důvodu pojistné události – totální havárie vozidla a bylo vystaveno výsledné vyúčtování z důvodu pojistné události, kdy konečný zůstatek činil 127 969,67 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci. Předžalobní výzva byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobce dne [datum]. Povinnost tvrzení stanovená ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a povinnost důkazní stanovená ustanovením § 120 odst. 1 o.s.ř. ohledně zaplacení dluhu leží na žalovaném, kdy však žádná z těchto povinností nebyla splněna, neboť žalovaný si svou poštu nepřebírá, ačkoliv je hlášen k trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví. 5. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky dle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy s pohledávkou přechází její příslušenství a práva s ní spojená z postupitele ([právnická osoba]) na postupníka (zde žalobce). 6. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce ve smyslu shora uvedených ustanovení se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru. Dále je nepochybné, že žalovaný úvěr čerpal, zavázal se úvěr splácet. Z důvodu pojistné události však došlo k ukončení úvěrové smlouvy, žalobce vystavil žalovanému konečné vyúčtování a vyzval žalovaného k úhradě pohledávky. Jelikož tedy žalobce svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázal, soud žalobě vyhověl. Pokud žalobce požadoval právo na úrok z prodlení, shledal jeho nárok soud odpovídajícím ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 761 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 4 900 Kč dle § 7 AT v celkové výši 14 700 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT v celkové výši 900 Kč. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.