4 C 398/2021-54 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaných uhrazení pohledávky ve výši 96 761 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč. Svůj nárok odvodnil tím, že s 1) žalovaným jako klientem uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum] a na jejímž základě byl 1) žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Tento úvěr se 1) žalovaný zavázal uhradit spolu se smluveným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 159,58 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 807 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2016, to vše dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobce o schválení úvěru. 2) žalovaná smlouvu podepsala jako spoludlužník a zavázala se k plnění společně a nerozdílně s 1) žalovaným. Žalovaní neplnili řádně, když před zesplatněním úvěru byla uhrazena částka 63 520,92 Kč. Schopnost žalovaných řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Žalobce si dále nárokuje právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 551 Kč. Jedná se o smluvní pokutu vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaných dle bodu [číslo] smlouvy ve výši 304,56 Kč za každou splátku za prodlení se splátkami [číslo] u kterých se žalovaní ocitli v prodlení o délce 15 dnů a dále se jedná o smluvní pokutu ve výši 494,91 Kč za každou splátku za prodlení se splátkou [číslo] u které se žalovaní ocitli v prodlení o délce 30 dnů. Dle ustanovení smlouvy pod bodem [číslo] vzniklo žalobci právo zesplatnit celý úvěr, neboť se žalovaní dostali do prodlení se splátkou úvěru v délce 60 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. Úvěr byl tedy zesplatněn ke dni 3. 12. 208. Před zesplatněním byli žalovaní vyzváni k úhradě dlužné částky se lhůtou 30 dnů. Dle bodu [číslo] smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu v celkové výši 96 210,10 Kč byli žalovaní povinni zaplatit žalobci nejpozději v den následující po zesplatnění úvěru. Po zesplatnění žalovaní ničeho neuhradili. Dle bodu [číslo] smlouvy žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaných smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z nové jistiny úvěru, jelikož žalovaní nezaplatili novou jistinu úvěru v den následující po zesplatnění úvěru, v daném případě ode dne [datum] do úplného zaplacení. Žalobce přitom požaduje tuto smluvní pokutu ve výši pouze 0,1 %. Dle bodu 4.4. smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobce požaduje úhradu i zákonných úroků z prodlení a smluvní pokutu zkapitalizovanou ke dni vyhotovení žaloby, tj. ke dni [datum]. Úrok za poskytnutí úvěru požaduje žalobce pouze do částky 219 283 Kč. Úroky za poskytnutí úvěru byly vyjádřeny prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby, touto žalobou však žalobce požaduje pouze úroky v nominální úrokové míře. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. 3. K nařízenému ústnímu jednání se žalovaní bez omluvy nedostavili a soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce a 1) žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl 1) žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 45 000 Kč, na který žalovaní do zesplatnění úvěru uhradili celkem částku 63 520,92 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši efektivní úrokové sazby 159,58 % ročně. Výše RPSN činí 159,58 %. Úvěr byl splatný ve 48 měsíčních splátkách po 3 807 Kč 2) žalovaná se ve smlouvě zavázala jako spoludlužník. Dle článku [číslo] smluvních ujednání byla stanovena povinnost žalovaných zaplatit smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části. Dle bodu [číslo] písm. a) činí výše smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti 8 % z výše dlužné splátky a dle bodu [číslo] písm. b) činí výše smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti 13 % z výše dlužné splátky. Dle článku [číslo] byl sjednán vznik tzv. nové jistiny po zesplatnění úvěru, tvořené nezaplacenou původní jistinou a úrokem z úvěru. Dle článku [číslo]. byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny v den zesplatnění úvěru ve výši 0,25 % z dlužné částky. Jelikož žalovaní úvěr řádně nespláceli, byl tento zesplatněn. Před zesplatněním byli žalovaní vyzýváni k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne [datum] a [datum]. Předžalobní výzva byla žalovaným odeslána dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce prověřoval schopnost žalovaných řádně splatit úvěr jednak pracovní smlouvou, výplatními lístky, oznámení Úřadu práce ČR a historií žalovaných v databázích [příjmení]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl 1) žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, vráceno mělo být 182 736 Kč a roční úroková sazba činila 159,58 % (efektivní), popř. 99,28 % ročně (nominální). 2) žalovaná se ve smlouvě zavázala jako spoludlužník. Smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, o dalších nákladech v souvislosti s prodlením dlužníka a výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činí 159,58 %. Navíc smlouva o úvěru vytváří institut tzv. nové jistiny, kterou představuje dlužná částka s připočtením neuhrazeného úroku, smluvních pokut a dalších nákladů a z takto stanovené nové jistiny pak dle smlouvy vzniklo žalobci právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. [spisová značka]). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry, a to i přes to, že žalobce se rozhodl uplatnit úrok za dobu po zesplatnění úvěru do limitu 219 283 Kč Smluvní pokuta pak byla sjednaná ve vyšší než přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ačkoliv samotnou žalobou je požadována smluvní pokuta nižší (0,1 %). Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z. V uvedené věci je možné odkázat rovněž na rozhodnutí [název soudu] (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), která se týkají věcí téhož žalobce, kdy předmětem řízení bylo zaplacení peněžních částek na základě uzavřených smluv o úvěru, které jsou prakticky totožné se smlouvou o úvěru v daném případě, a ve kterých rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva účastníky uzavřená je absolutně neplatnou vcelku, pro její rozpor s dobrými mravy. 8. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl 1) žalovanému částku 45 000 Kč a žalovaní uhradili částku 63 520,92 Kč. Jednotlivé splátky žalovaných pak mohou být započteny pouze přímo na žalovanou jistinu, která v takovém případě byla zcela uhrazena. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl. 9. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní měli v řízení úspěch, žádné náklady řízení jim však nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.