19 C 437/2022-26 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 11 650 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 26. 10. 2012 smlouvu o běžném účtu [číslo], kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet. Žalovaná však přečerpala peněžní prostředky na účtu a vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni 31. 12. 2021 byla dlužná částka prohlášena za splatnou. K tomuto dni činila dlužná jistina 10 000 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Dle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle ust. § 2665 OZ, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 OZ ve znění platném v době sjednání smluv, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 510 odst. 1 OZ příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 OZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o účtu [číslo] ve smyslu ustanovení § 2662 OZ a násl. na němž byl povolen debet – úvěr do výše 10 000 Kč. Na základě této smlouvy zřídil původní věřitel žalovanému běžný účet s povoleným debetem. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami, čerpal z účtu finanční prostředky tak, že ke dni 31. 12. 2021 vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Podle obchodních podmínek původního věřitele tak vznikla žalovanému povinnost s okamžitou splatností záporný zůstatek původnímu věřiteli vrátit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v zákonné výši a dále smluvní úrok z nepovoleného debetu vyplývající ze shora uvedené smlouvy ve výši 18,9 %, a to ode dne splatnosti úvěrované částky - nepovoleného debetu. S odkazem na předmětnou smlouvu a obchodní podmínky a sazebník poplatků vzniklo žalobkyni dále právo nárokovat účtované poplatky dle předložených výpisů. Dle předložených důkazů činila ke dni 31. 12. 2021 dlužná jistina 10 000 Kč, dlužné poplatky 1 650 Kč, kdy se jedná o poplatky za pojištění a upomínání. Dle evidence žalobkyně se dále předmětný dluh sestává z úroku 8,05 % ročně za období od 29. 6. 2021 do 24. 7. 2022 kapitalizovaného částkou 1 789,86 Kč a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 19. 7. 2021 do 24. 7. 2022 ve výši 554,45 Kč. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně důvodně nárokuje úrok i za období následné a to až do doby zaplacení předmětného dluhu. Dle příslušného nařízení vlády má pak žalobkyně nárok i na zákonný úrok z prodlení i za období následující po kapitalizaci zákonného úroku z prodlení a to do doby, kdy dluh bude uhrazen. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 650 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.