19 C 5/2023-18 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 248 Kč s příslušenstvím, neboť dle jejího tvrzení žalovaný, jakožto řidič osobního motorového vozidla tovární [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen,,vozidlo žalovaného‘‘), způsobil dopravní nehodu, ke které došlo dne 27. 6. 2021 v 16:30 hodin v ulici [ulice], [územní celek]. Žalovaný při couvání neodhadl vzdálenost a pravou přední částí vozidla narazil do levé přední části zaparkovaného osobního motorového vozidla tovární Značky [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen,,vozidlo poškozeného‘‘). Z místa dopravní nehody žalovaný následně odjel. Následkem dopravní nehody byla způsobena škoda na vozidle poškozeného ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] (dále jen,,poškozený‘‘). 2. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Jelikož se žalovaný ve smyslu § 115a občanského soudního řádu nevyjádřil ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak s ohledem na příslušnou výzvu žalovanému jeho souhlas presumuje a vychází z tvrzení žalobce. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Bulharska, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právní řád České republiky Česká republika nemá s Bulharskou republikou mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem. 4. Z relace o dopravní nehodně provedené PČR, [číslo jednací] (dále jen,,relace PČR‘‘) a předložených listin má soud skutečnosti týkající se dopravní nehody za prokázané. Za shora uvedené jednání byla žalovanému v příkazním řízení u [stát. instituce], [číslo jednací] [rok] [číslo], uložena bloková pokuta. Žalovaný byl ustanoven viníkem dopravní nehody a sám se zaviněním souhlasil. 5. Vzhledem k tomu, že vozidlo žalovaného bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla žalovaného, uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu dne 24. 9. 2021 částku ve výši 20 248 Kč. Dle daňových dokladů doložených žalobkyní soud zjistil, že se žalovaná částka skládá z nákladů vynaložených na opravu vozidla poškozeného a na zapůjčení náhradního vozidla, tj. částka 15 936 Kč stanovena na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené dne 26. 8. 2021 a částka 4 312 Kč stanovena na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené dne 27. 8. 2021. Tuto dopravní nehodu žalobkyně eviduje ve svém informačním systému jako pojistnou událost č. [rok] [číslo]. 6. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o povinném ručení, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něho vyplatil, protože žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona. 7. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něho vyplatil, protože žalovaný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody. 8. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok dle § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona o povinném ručení na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 20 248 Kč. 9. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, má ve smyslu § 142 odst. 1 a §142a odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 810 Kč a odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis a podání žaloby) ve výši 5 820 Kč, tři režijní paušály ve výši 900 Kč (3x 300 Kč) a 21 % DPH z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,2 Kč. 11. Obě povinnosti uložil soud žalovanému uhradit ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.