19 C 59/2023-20 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 4 921 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 26. 8. 2021 do 14. 12. 2021, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 27. 5. 2019. Podáním ze dne 21. 2. 2023 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 2 000 Kč, neboť tuto částku žalovaný žalobkyni uhradil dne 9. 1. 2023, tj. po podání žaloby. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou [číslo] ze dne 27. 5. 2019 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Citroen Berlingo, [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 3 913 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 26. 5. 2019. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a ní předloženého výpisu se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 26. 8. 2021 do 14. 12. 2021 v celkové výši 4 921 Kč. Dopisem žalobkyně adresovaným žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkami ze dne 24. 10. 2021, 3. 1. 2022, 5. 2. 2022 a poté předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2022. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle 12 odst. 1 písm.e) zák.č. 168/1999 Sb. pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 zák.č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 věty první zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle ustanovení § 146 odst. 1 o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení a) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného; b) bylo zastaveno. Podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 26. 8. 2021 do 14. 12. 2021. V daném případě žalovaný částečně splnil vymáhanou povinnost tím, že dne 9. 1. 2023 uhradil na vymáhaný dluh částku ve výši 2 000 Kč. Tuto částku však žalovaný uhradil až po podání žaloby. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro postup podle citovaného ustanovení § 96 odst. 2 věty první a druhé občanského soudního řádu a výrokem I. řízení v rozsahu uhrazené částky zastavil. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebyl třeba, protože žaloba byla částečně vzata zpět a ve věci neproběhlo jednání (ust. § 96 odst. 3, 4 o.s.ř.). Ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni zbývající část vymáhané pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil celou žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zastavuje-li soud řízení z důvodu zpětvzetí návrhu, zabývá se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Zavinění je třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska. [jméno], kde zastavení řízení bylo účastníkem zaviněno, soud přizná ostatním účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložili. Důvodnost podaného návrhu je třeba vždy uvažovat z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce. Návrh je podán z tohoto hlediska důvodně tehdy, jestliže žalovaný uspokojil žalobce. V daném případě zavinění žalovaného na zpětvzetí žaloby soud shledal. Proto ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl soud o přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 921 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč.