3 C 224/2023-53 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky ve výši 105 472 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 15 642,42 Kč a úroku ve výši 88,52 % p.a. z částky 49 768,31 Kč maximálně ve výši 234 158 Kč. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne [datum]. Úvěr byl žalované poskytnut ve výši 60 000 Kč za smluvní úrok ve výši 134,21 % p.a., to vše splatné po splátkách 4 646 Kč, splatných vždy k 22 dni každého kalendářního měsíce. Na úhradu závazků ze smlouvy zaplatila žalovaná celkově částku 96 756,2 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Žalobce vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádným způsobem nesplácela, daný úvěr zesplatnil k datu [datum]. Žalovaná dluží ke dni podání návrhu žalobci úhradu dlužné nové jistiny úvěru v částce 98 375,80 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy v částce 1 497 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v částce 5 600 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru v celkové částce 15 642,42 Kč a smluvní úrok odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 49 768,31 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že úrok je požadován v úrokové sazbě 88,2 % p.a., maximálně ve výši 234 158 Kč. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná obsah návrhu nezpochybnila. Připustila, že od žalobce obdržela úvěr ve výši 60 000 Kč. Přehled o tom, kolik zaplatila žalobci na závazek ze smlouvy nemá, za stavu kdy byla v insolvenčním řízení, které je ukončeno. Pokud žalobce v návrhu na zahájení řízení uvedl, že žalovaná zaplatila částku 96 756,2 Kč, toto tvrzení může být pravdivé. Rozhodnutí ve věci ponechala žalovaná na uvážení soudu. 3. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč s tím, že celková dlužná částka činila 195 132 Kč a byla splatná v měsíčních splátkách po 4 646 Kč, splatných vždy nejpozději do 22 dne každého kalendářního měsíce. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 134,21 % p.a. a RPSN byla vymezena ve výši 134,21 %. Dle odst. 6, bodu 6. 1. smlouvy se žalovaná zavázala v případě prodlení uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Dle bodu 6. 2. smlouvy se dále zavázala žalovaná hradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením u každé splátky á 200 Kč. Dle bodu 6. 4. smlouvy vzala žalovaná na vědomí, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6. 5. smlouvy po zesplatnění úvěru z důvodu prodlení se zavázala žalovaná uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru. Úvěr byl žalované vyplacen dle potvrzení / č. l. 16 spisu/ dne [datum] na číslo účtu žalované 0 [bankovní účet], [variabilní symbol]. Žalovaná dle údajů žalobce na závazek ze smlouvy uhradila částku 96 756,2 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Žalobce před poskytnutím úvěru žalovanou prověřil v souvislosti s jejími majetkovými poměry, což vyplývá z formuláře / č. l. 9 - 10 spisu/. Žalobce vyhodnotil dne [datum] žalovanou jako klienta, kterému je možno poskytnout úvěr. Z oznámení žalobce ze dne [datum], adresované žalované, vyplývá, že je povinna okamžitě uhradit nesplacenou část úvěru včetně smluvního úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 105 472 Kč. Z výzev ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobce vyplývá, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dílčích dlužných částek a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru, avšak bezvýsledně. Z prohlášení žalované ze dne [datum] je patrno, že se seznámila s veškerými informacemi o spotřebitelském úvěru poskytnutých žalobcem. Z dokladu / č. l. 33 spisu/ a to výpisu z úvěrového účtu je zřejmé, že žalované byl vyplácen úvěr v částce 60 000 Kč. Z dokladů / č. l. 12 - 13 spisu/ z účtu žalované u [obec] spořitelny vyplývá, že její příjem od zaměstnavatele [anonymizována tři slova] jí byl dne [datum] vyplacen ve výši 18 155 Kč. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce vyhovět nelze. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila jistinu úvěru ve výši 60 000 Kč a nad rámec této jistiny zaplatila dále žalobci částku 36 756,2 Kč. Soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a ujednání o úhradě celkové dlužné částky ve výši 195 132 Kč poté, kdy měla být žalované vyplacena jistina úvěru v částce 60 000 Kč, dále na čl. 6, bod 6. 4. smlouvy, kdy ke dni zesplatnění úvěru byla vytvořena nová jistina úvěru, která zahrnovala nezaplacenou původní jistinu úvěru do dne zesplatnění a smluvní úrok z této částky a následně na sankce, které byly účtovány žalobcem žalované pro nezaplacení celkové částky, vymezené ve smlouvě o úvěru. S poukazem na tyto skutečnosti byla soudem daná smlouva o úvěru shledána jako zcela neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 o.z.. Ujednání o celé splatné částce ve výši 195 132 Kč při poskytnutí jistiny ve výši 60 000 Kč, dále vytvoření nové jistiny úvěru včetně započítání smluvního úroku a stanovení následných sankcí pro prodlení, nelze oddělit od ostatních smluvních ujednání a okolností, za nichž k uzavření smlouvy o úvěru došlo. Smlouvu o úvěru je nutno posoudit jako celek, neboť tato smlouva byla vytvořena za stavu, kdy účastníci tento nedělitelný celek akceptovali a veškeré závazky žalované byly začleněny do obsahu uvedené smlouvy. Současně je nutno dodat, že smlouva o úvěru je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu, což je žalovaná. Proto citovaná smlouva o úvěru byla vyhodnocena soudem jako absolutně neplatná s tím, že žalované z této smlouvy bezdůvodné obohacení nevzniklo, neboť poskytnutou jistinu úvěru již uhradila. Z výše uvedených důvodů byl proto návrh žalobce jako nedůvodný zcela zamítnut. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná jako zcela úspěšná ve věci náhradu nákladů řízení nepožadovala.