3 C 288/2022-88 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu [číslo] s produktovým názvem C2 [příjmení] v hotovosti měsíční [číslo]. Neoddělitelnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Na základě dané smlouvy původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kdy finanční prostředky žalovaná převzala v hotovosti. Za finanční prostředky takto poskytnuté se zavázala žalovaná uhradit poplatek v částce 29 062 Kč. Na závazek ze smlouvy uhradila žalovaná částku 7 500 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena žalobci s účinností ke dni [datum]. Toto bylo žalované oznámeno podáním ze dne [datum]. 2. Žalované byla v řízení ustanovena dle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovnice, neboť současné bydliště žalované se soudu nepodařilo zjistit. 3. Právní zástupkyně žalobce při ústním jednání dne [datum] na podaném návrhu trvala. 4. Opatrovnice žalované navrhla, aby žalované byla uložena soudem povinnost uhradit zůstatek nesplacené jistiny a dále co do zbytku byl návrh zamítnout. Poukázala na neplatnost účtovaného poplatku za poskytnutí úvěru pro rozpor s dobrými mravy. Jistina byla poskytnuta v částce, jejíž výše se rovnala z převážné části výši poplatku, který měla žalovaná za poskytnuté finanční prostředky zaplatit. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnice Bulharska, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU číslo 1215/2012 ze dne [datum], kapitoly II, oddílu 2, článku 7, bodu 1a. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy /Řím I/ právní řád České republiky. 6. Dle ustanovení § 1879 o.z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě /postupníkovi/. 7. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] pod [číslo] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty daným věřitelem finanční prostředky v hotovosti ve výši 30 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 29 062 Kč, to vše splatné ve splátkovém režimu 3 282 Kč měsíčně. Celková dlužná částka ke splacení činila 59 069 Kč. Dle vyjádření žalobce žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila částku 7 500 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka pod číslem smlouvy / č.l. 25 spisu/ postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o zaplacení částky 68 381 Kč, avšak bezvýsledně. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] pružiny [právnická osoba], [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uzavřela pracovní poměr s danou společností dne [datum] s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] s tříměsíční zkušební dobou. Žalovaná v dané firmě pracovala jako kovodělnice v provozovně ve [obec]. Z dokladu o výdělku žalované za měsíc červenec 2019 vyplývá, že žalovaná měla k dispozici příjem 19 850 Kč s a v následujícím měsíci ve výši 20 422 Kč. Z žádosti žalované ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná žádala žalobce o poskytnutí zápůjčky. Z informací o spotřebitelském úvěru„ [příjmení] v hotovosti“ / č.l. 16 spisu/ je patrno, že součástí smlouvy o zápůjčce byly i informace, které poskytl v den uzavření smlouvy původní věřitel žalované. 9. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Daná částka ve výši 22 500 Kč představuje zůstatek jistiny zápůjčky poskytnuté žalované původním věřitelem po částečné úhradě ve výši 7 500 Kč, následně platně smluvně postoupené žalobci. Soud proto uložil žalované uhradit tuto částku a s ohledem na prodlení také s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. Splatnost částky s příslušenstvím, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.. 10. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce, konkrétně ujednání o výši poplatku za poskytnutí jistiny zápůjčky, kdy toto ustanovení je v rozporu s § 1 odst. 2 o. z. tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva je jako celek z tohoto důvodu dle § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci příslušelo pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci. Současně je nutno dodat, že obsah smlouvy o zápůjčce je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností mezi účastníky a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu. Dále je nutno podotknout, že původní věřitel prověřil před poskytnutím zápůčky finanční poměry žalované. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce i žalovaná byli ve věci úspěšní pouze z části.