3 C 457/2022-49 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel společnost [právnická osoba] [IČO] poskytl žalovanému na základě smlouvy, kterou původní věřitel a nyní žalobce není schopen soudu předložit, finanční prostředky ve výši 27 000Kč, z toho první část dne [datum] s tím, že tyto finanční prostředky byly vyplaceny z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Dané finanční prostředky žalovaný původnímu věřiteli neuhradil. Následně na základě smlouvy/po opravě žalobce/ ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky dne [datum], avšak bezvýsledně. Žalovanému byla zaslána do datové schránky výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil již při podání žaloby. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. Dle ustanovení § 1879 o. z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvu jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že dle výpisu z účtu/ čl.36 spisu/ byla vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] částka 2 000 Kč a téhož dne na shodné číslo účtu částka 5 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč. V platbách / číslo listu [číslo] spisu/ je uvedena poznámka„ půjčka [celé jméno žalovaného] 1× [celé jméno žalovaného]“. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne [datum] (čl. 26-28 spisu) a přílohy ohledně postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovaným pod rodným číslem žalovaného postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Tehdy dlužná částka činila 46 918 Kč. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové částky 58 824 Kč, avšak bezvýsledně. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele ve výši dlužné částky jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., byla platně smluvně za žalovaným postoupena původním věřitelem žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 10 082,4 Kč, sestávající se z částky 1 080 Kč za zaplacený soudní poplatek, tří úkonů á 2 180 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů á 300 Kč – § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH – § 137 odst. 3 o. s. ř.. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..