3 C 463/2022-143 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že v původní věřitel [právnická osoba] IČ 25 62 13 51 uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu [číslo] s produktovým názvem [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 17 000 Kč za poplatek v částce 12 162 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila částku 15 175,87 Kč ve splátkách v časovém období od [datum] do [datum]. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovanou žalobci, kdy postupní smlouva nabyla účinnosti ke dni [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne [datum] spolu s výzvou k okamžitému zaplacení dluhu. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnice Mongolska, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle smlouvy,uzavřené mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou ze dne [datum] o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, publikovaná ve Sbírce zákonů jako vyhláška [číslo] ze dne [datum], dílu 3, článku 37, bodu 1. 3. Žalované byl v řízení dle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník, uvedený v záhlaví tohoto rozhodnutí, neboť současné bydliště žalované se soudu nepodařilo zjistit. Opatrovník uvedl, že smlouva o poskytnutí finančních prostředků odporuje dobrým mravům a to v souvislosti se stanoveným poplatkem ve výši 12 162 Kč. Z uvedeného důvodu byla považována daná smlouva odporující dobrým mravům jako zcela neplatná. 4. Dle ustanovení § 1879 o. z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovanou pod [číslo] smlouvu o zápůjčce dne [datum], na základě níž poskytl daný věřitel při uzavření smlouvy v hotovosti žalované finanční prostředky ve výši 17 000 Kč za poplatek v částce 12 612 Kč, to vše splatné po splátkách v částce 649 Kč týdně. Dle vyjádření žalobce žalovaná na závazek z této smlouvy uhradila částku 15 175,87 Kč. Z dokladu / č.l. 11 spisu / vyplývá, že původní věřitel poskytl žalované standardní informace ke smlouvě o zápůjčce, což žalovaná potvrdila dne [datum]. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena žalobci pod číslem smlouvy o zápůjčce. O postoupení pohledávky byla žalovaná uvědomena oznámením ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu dne 10. 2. a [datum], bezvýsledně. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o., [obec] (č.l. 88 spisu) ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla od [datum] u společnosti zaměstnána jako montážní dělnice kabelových svazků s příjmem 14 000 Kč měsíčně na dobu určitou do [datum]. Z dohody [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi týmiž subjekty, vyplývá, že pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu neurčitou. Z dokladu o výdělku žalované u shora uvedené společnosti za období měsíce [číslo] vyplývá, že čistý příjem žalované v uvedeném měsíci činil 24 166 Kč a v měsíci [číslo] částku 20 521 Kč. 7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to do částky, uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Pouze do této částky byla pohledávka původního věřitele za žalovanou platně smluvně postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit částku, uvedenou ve výroku I tohoto rozsudku, s příslušenstvím pohledávky pro prodlení žalované s úhradou dané částky s tím, že úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. Splatnost dlužné částky a příslušenství pohledávky, uvedených ve výroku I rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.. 8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud odkazuje na znění smlouvy o zápůjčce a její ujednání o výši poplatku za poskytnutí jistiny, neboť toto ustanovení je v rozporu s § 1 odst. 2 o. z., tzn. dobrými mravy, kdy daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci původně příslušelo bezdůvodné obohacení v částce, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku dle § 2991 o. z., následně postoupené žalobci. Dále soud uvádí, že ustanovení smlouvy o zápůjčce je formulářově předtištěno a neumožňuje jednoznačně slabší straně, v tomto případě žalované, modifikaci dané smlouvy, čímž v sobě skýtá možnost vyvolání nepříznivých následků na straně žalované jak ve sféře právní tak i osobní. Postup, kdy je žalované vnucováno smluvní ujednání v podobě stanovení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 74,2 % jistiny, nelze považovat za přijatelné ani za stavu, kdy žalovaná smlouvu podepsala. Lze je jednoznačně označit za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Z uvedeného důvodu je proto smlouva o zápůjčce s poukazem na rozpor s dobrými mravy jako celek neplatná vzhledem k okolnostem, za nichž byla sjednána, tzn. z důvodu stanovení nepřiměřeně vysokého poplatku za poskytnutí finančních prostředků původním věřitelem. Obsah smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou, je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností mezi účastníky a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Proto byla část návrhu žalobce, uvedeného ve výroku III tohoto rozsudku, jako nedůvodná zamítnuta. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.