5 C 55/2023-13 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh je odůvodněn tím, že žalobce, jako vlastník nemovité věci, a to pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je jiná stavba (užívána jako kancelářská budova) v k.ú. , adresa, , uzavřel s žalovanou dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které pronajal žalované část nebytových prostor, a to jednu místnost umístěnou v přízemí budovy, kde žalovaná provozovala kadeřnictví. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od , datum, , nájemné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč. V dubnu 2022 bylo dohodnuto navýšení nájemného na částku 8 000 Kč, když tuto výši žalovaná od května 2022 skutečně hradila. V listopadu 2022 přestala žalovaná hradit nájemné, od počátku března 2023 přestala dle jejího tvrzení nebytové prostory užívat, avšak tyto řádně nevyklidila a nepředala žalobci. Žalovaná tak dluží nájemné za měsíce listopad 2022 až březen 2023, každý ve výši min. 6 000 Kč, celkem 30 000 Kč.2. Ve věci byl vydán dne , datum, elektronický platební rozkaz, ve kterém byla žalovaná mimo jiné poučena, že v případě podání odporu proti platebnímu rozkazu, je povinna se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřit ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Současně byla žalovaná poučena, že podá-li proti platebnímu rozkazu včas odpor, a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písmeně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).3. Elektronický platební rozkaz byl žalované doručen do vlastních rukou dne , datum, . Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu prostřednictvím svého právního zástupce, jehož plná moc byla k odporu doložena, odpor datovaný dnem , datum, , soudu doručen dne , datum, . Lhůta pro podání odporu uplynula dnem , datum, a pro odůvodnění odporu, tj. 30 dnů po uplynutí lhůty k podání odporu, dnem , datum, (neděle), resp. dnem , datum, (následující pracovní den). Žalovaná v podaném odporu pouze uvedla, že žádá o nařízení ústního jednání ve věci samé, nicméně k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. Soud proto s ohledem na nečinnost žalované a na poučení, kterého se jí dostalo, rozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobou uplatněný nárok uznala (§ 153a odst. 3 o.s.ř.), přičemž se jedná o případ, kdy jsou splněny podmínky § 153a odst. 1, 2 o.s.ř., neboť se jedná o dvoustranný spor vyplývající z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a povaha sporu umožňuje uzavřít smír, soud žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání. Ve smyslu § 153a odst. 4 o.s.ř. nemuselo být pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9 247 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 200 Kč, odměny za dva úkony právní služby dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), (převzetí a příprava a žaloba po 2 300 Kč), za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění po 1 150 Kč), a tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 9 247 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce ve lhůtě dle ustanovení § 160 o.s.ř..