10 C 150/2024-29 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 87 761,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že pod názvem se žalovaným uzavřela dne 4. 6. 2018 distančním způsobem smlouvu o poskytnutí hotovostního úvěru, jejíž součástí se staly úvěrové podmínky žalobkyně. Dne 5. 6. 2018 žalobkyně poskytla žalovanému v souvislosti s uzavřenou smlouvou úvěr ve výši 150 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Za poskytnutí úvěru byl žalobkyní účtován poplatek ve výši 3 000 Kč a žalovanému byla odeslána částka 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet řádně a včas v 84 měsíčních splátkách po 2 867 Kč. Tato částka zahrnuje splátku jistiny, pojištění a úroky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 5. den v kalendářním měsíci, roční úroková sazba byla sjednána na 10,99 %. Žalovaný uhradil v průběhu trvání úvěru celkem 24 splátek (od července 2018 do června 2020) v celkové výši 18 018,10 Kč. Jednotlivé úhrady byly započteny na jistinu ve výši 5 374,78 Kč, úrok ve výši 11 315,32 Kč a na pojistné ve výši 828 Kč. Od června 2020 se žalovaný dostal do prodlení s úhradami splátek, žalobci v této souvislosti vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 25. 10. 2023. Pohledávka žalobkyně za žalovaným činí 90 247,38 Kč a sestává se z neuhrazené jistiny 87 128,03 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 2 468,35 Kč a smluvních pokut ve výši 633 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 10,99 % ročně a zákonného úroku z prodlení od 6. 1. 2021 do zaplacení.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Dle smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 4. 6. 2018 byl žalovanému (žalovaný byl označen s bankovním spojením , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) prostřednictvím zprostředkovatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč. Roční úroková sazba dle této smlouvy byla stanovena na 10,99 % p.a. Poplatek činil 3 000 Kč, bylo současně sjednáno pojistné ve výši 8,9 %, splatné měsíčně v částce 234 Kč. Úvěr byl splatný formou 84 měsíčních splátek po 2 867 Kč. Dle čl. 5. je úvěrující oprávněn úvěrovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku. Dle výpisu z účtu žalobkyně byla dne 5. 6. 2018 na účet č. , č. účtu, odeslána částka 150 000 Kč, dle výpisu z účtu žalovaného je uvedený bankovní účet veden na jméno žalovaného. Z výpisu splátek a úhrad žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně do počátku smluvního vztahu, dostal se do prodlení s úhradou od 1. splátky a byly mu proto dle smlouvy účtovány smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Dle oznámení žalobkyně ze dne 25. 10. 2023 byl k témuž dni zůstávající úvěr žalovaného prohlášen za splatný s ohledem nato, že do tohoto dne uhradil pouze 43 splátek, další splátku už věřitel, přes upomínání, neobdrželi. Součástí tohoto oznámení žalobkyně je i upozornění, že v případě, že nebude žalovaným zůstatek úvěru uhrazen, obrátí se žalobkyně na soud, a bude požadovat i zákonný úrok z prodlení i náklady právního zastoupení.4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.5. Dle ustanovení § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.6. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla ve smyslu § 2395 a násl. o. z. uzavřena smlouva o úvěru, kombinovaná s pojištěním schopnosti úvěr splácet, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč. K vrácení úvěru mělo dojít na základě jednotlivých splátek jistiny spolu se splátkami úroku. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 10,99 % ročně za čerpání úvěru. Jelikož žalovaný nesplácel svůj úvěr řádně a včas, byl jeho úvěr zesplatněn dne 25. 10. 2023 s tím, že nadále byl žalovaný povinen uhradit celý zůstatek jistiny úvěru a smluvní i zákonné úroky. Žalobkyni vedle nesplacené jistiny ve výši 87 128,03 Kč vzniklo rovněž právo na zaplacení neuhrazeného úroku ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 616,26 Kč, smluvní pokuty nejméně ve výši 500 Kč. Nárok žalobkyně spočívá i v úroku ve výši 10,99 % p.a. ze zůstávajících neuhrazených pohledávek žalobkyně a zákonného úroku z prodlení ze všech neuhrazených nároků žalobkyně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. ode dne 25. 10. 2023, do zaplacení ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb..8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 511 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 511 Kč.