10 C 161/2024-25 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 49 312,68 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně (, Anonymizováno, se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 17. 8. 2018 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Na základě smluv byl žalovanému postupně poskytnut úvěr ve výši 49 312,68 Kč. Své smluvní povinnosti žalovaný řádně nesplnil, ačkoli k tomu byl žalobkyní vyzýván formou výpisů. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 49 312,68 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 22. 12. 2023.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku řádně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce do 50 000 Kč. Ke dni 19. 8. 2021 (datum posledního čerpání revolvingového úvěru) žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 49 312,68 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého revolvingového úvěru bylo dohodnuto splácení pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % z částky nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru (ke dni uzavření Smlouvy ve výši 8,5 % měsíčně.) a poplatkem za čerpání (ve výši 12,5 % z částky každého čerpání Úvěru), nebo částkou 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, počínaje dnem 17. 11. 2018. Žalovaný své povinnosti neplnil, ačkoli jej žalobkyně vyzývala měsíčním výpisem k úhradě, naposledy celkové částky 22 090,85 Kč se splatností dne 17. 11. 2023. V souladu s ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a sankcí plynoucích z příslušných ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z jistiny 49 312,68 Kč a zákonných úroků z prodlení. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 22. 12. 2023 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému s datem 22. 12. 2023.3. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.4. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, a že žalovaný na jejím základě prostředky i převzal. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek. V souladu s úvěrovými podmínkami byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky a v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami prohlásila žalobkyně úvěr za splatný. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala předložením smlouvy o postoupení předmětné pohledávky. Žalovaný tedy nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinen vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i zákonný úrok z prodlení. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 151 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 973 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 312,68 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.