10 C 323/2023-18 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhá zaplacení částky 15 865 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné přípojné vozidlo registrační značky , SPZ, za dobu od 8. 7. 2022 do 8. 9. 2022 a za dobu od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023, za nepojištěné přípojné vozidlo registrační značky , SPZ, za dobu od 18. 6. 2022 do 1. 10. 2022 a za dobu od 2. 10. 2022 do 18. 1. 2023 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání.2. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc s cizím prvkem, bylo potřeba se nejprve zabývat otázkou, zda podepsaný soud má pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout. Protože se žalovaná zřejmě má majetek na území ČR, alespoň příležitostně se zde zdržuje a má zde tedy zřejmě i místo svého obvyklého pobytu, je založena pravomoc i příslušnost soudu ve věci rozhodnout.3. Co se týče rozhodného práva, toto soud posuzoval, vzhledem k absenci mezinárodní úmluvy mezi Českou republikou a SRN, dle z. č. 91/2012 Sb. (zákon o mezinárodním právu soukromém). Dle § 87 tohoto zákona (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu , právnická osoba, , nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu , právnická osoba, . Dle § 6 odst. 1 téhož zákona pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.4. Soud ve věci rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem přípojného vozidla registrační značky , SPZ, (s nejvyšší povolenou hmotností nad 750 kg do 10 000 kg) v době od 8. 7. 2022 do 8. 9. 2022 a od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023, a přípojného vozidla registrační značky , SPZ, (s nejvyšší povolenou hmotností nad 750 kg do 10 000 kg) od 18. 6. 2022 do 1. 10. 2022 a od 2. 10. 2022 do 18. 1. 2023, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne 15. 11. 2022, 9. 12. 2022,24. 3. 2023 a 7. 4. 2023 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne 1. 2. 2023, 1. 3. 2023, 14. 6. 2023 a 28. 6. 2023. Náklady na vymáhání činí vždy 300 Kč.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.7. Dle odst. 2 téhož ustanovení se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, žea) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla ab) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.8. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.9. Dle odst. 4 téhož ustanovení je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.10. Dle odst. 5 téhož ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.11. Dle odst. 6 téhož ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.12. Dle odst. 7 téhož ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.13. Žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona (70 Kč / den). Součástí příspěvku dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.14. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku žalobkyni nezaplatil, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. Na základě výše uvedeného rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 865 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.