7 C 150/2024-15 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru. Žalobkyně požaduje poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky v celkové výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje zaplacení sankce za prodlení 5 splátek po , částka, , tj. celkem , částka, . Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému prostřednictvím datové schránky výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vedle částky úvěru zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Úvěr byl splatný do 70 dní od čerpání, tj. do , datum, , v 5 čtrnáctidenních splátkách po , částka, . Ve smlouvě byla mj. sjednána pro případ prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky smluvní pokuta ve výši , částka, .5. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, .6. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v ČR fixací do 1 roku činila v červnu 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,43 % ročně.7. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni při řádném splácení částku , částka, , která se skládá jistiny ve výši , částka, , z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a to za 70 dní trvání úvěru. Dle názoru soudu částka ve výši , částka, nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 70 % za 70 dní trvání úvěru je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červnu 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v ČR fixací do 1 roku průměrně 9,43 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 28,29 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, per analogiam). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení, byť se jedná o drobného podnikatele, nikoli přímo spotřebitele. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.13. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný neuhradil ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnější byl v řízení žalovaný, nicméně tomu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.16. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.