10 C 72/2025-23 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávka za žalovaným byla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 postoupena společností , právnická osoba, (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Anonymizováno, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 17 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni ničeho nezaplatil. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem 17 000 Kč. Výzva k plnění před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 7. 9. 2024, a proto žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od 18. 9. 2024.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě provedeného dokazování, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, , IČO , IČO, , jednal se žalovaným o uzavření úvěrové smlouvy a poskytl žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč. Tato částka byla žalovanému poskytnuta v platbách 5 000 Kč dne 06.01.2023, 500 Kč dne 09.03.2023, 300 Kč dne 10.03.2023, 300 Kč dne 11.03.2023, 800 Kč dne 12.03.2023, 4700 Kč dne 13.03.2023, 1800 Kč dne 15.03.2023, 200 Kč dne 19.03.2023, 900 Kč dne 20.03.2023, 700 Kč dne 21.03.2023, 800 Kč dne 22.03.2023, 500 Kč dne 23.03.2023, 500 Kč dne 24.03.2023, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly 0210232143. Předžalobní upomínku předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému s datem 7. 9. 2024.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla převedena na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému přípisem ze dne 7. 9. 2024.4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měla po právu plnit sám.5. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla patrně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byly v platbách 5 000 Kč dne 06.01.2023, 500 Kč dne 09.03.2023, 300 Kč dne 10.03.2023, 300 Kč dne 11.03.2023, 800 Kč dne 12.03.2023, 4700 Kč dne 13.03.2023, 1800 Kč dne 15.03.2023, 200 Kč dne 19.03.2023, 900 Kč dne 20.03.2023, 700 Kč dne 21.03.2023, 800 Kč dne 22.03.2023, 500 Kč dne 23.03.2023, 500 Kč dne 24.03.2023 zaslány finanční prostředky v celkové výši 17 000 Kč, které měl vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný však poskytnuté prostředky žalobkyni nevrátil, na úkor žalobkyně se ve smyslu ust. § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu obohatil získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, a octl se zároveň s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i právo na úroky z prodlení, určené dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od data následujícího po datu, do kterého byl žalovaný vyzván k vydání bezdůvodného obohacení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.