7 C 263/2025-78 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 55 000 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 55 000 Kč na vzájemnou spolupráci ohledně prodeje ryb, za což žalovaný žalobkyni přislíbil odměnu. Jelikož následně žádnou odměnu neobdržela, žádala žalovaného o vrácení poskytnuté částky, kdy žalovaný vrácení oddaloval. Dne , datum, žalovaný přislíbil žalobkyni vrátit částku 20 000 Kč a zbylou částku po projednání. Žalobkyně měla za to, že se na straně žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení a žádala o vrácení poskytnuté částky. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Žalovaný je státní příslušník Vietnamu. Smlouva mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne , datum, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 98/84 Sb. nemá speciální úpravu pro řešení sporů, vyplývajících ze smluvních vztahů. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána § 85 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ujednáním stran. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona se smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Smlouva a právní vztahy s ní související se řídí právními předpisy České republiky, kde byla smlouva uzavřena a měla být realizována.3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.4. Ve věci se dne , datum, konalo jednání.5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému na jeho účet částku 50 000 Kč.6. Ze svědecké výpovědi soud zjistil, že žalobkyně následně žalovanému v hotovosti předala částku 5 000 Kč.7. Z komunikace přes , Anonymizováno, mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalovaný měl v úmyslu nakupovat a prodávat ryby, kdy hledal někoho, kdo mu pomůže s investováním. Žalobkyně se s žalovaným dohodla, že mu poskytne nějaké finanční prostředky (50 000 Kč) a pomůže se zveřejněním inzerátů, on ji za to bude týdně platit odměnu 7-10 000 Kč. Následně žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, kterou měl žalovaný přiřadit k obchodu. Žalovaný ani přes výzvy odměnu nevyplatil, žalobkyně dne , datum, požádala o vrácení poskytnuté částky. Po delší komunikaci žalovaný dne , datum, uvedl, že večer pošle peníze (20 000 Kč), ohledně zbytku se domluví koncem týdne.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě 55 000 Kč, poskytnutých žalobkyní žalovanému jako základ pro prodej ryb.9. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč bezhotovostně na jeho účet, a následně částku 5 000 Kč v hotovosti. Z komunikace mezi žalobkyní a žalovaným bylo prokázáno, k jakému účelu částky byly poskytnuty (nákup a prodej ryb, za provizi). K realizaci obchodu nedošlo. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal (minimálně část) finančních prostředků do dne , datum, vrátit. Žalovaný neuhradil ničeho.10. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.11. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.12. Podle § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tzv. nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 o. z., na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému finanční částku na nákup a následný prodej ryb, který měl žalovaný realizovat a za který přislíbil žalobkyni poskytovat finanční odměnu. Jelikož k realizaci obchodu nakonec nedošlo, odstoupila žalobkyně v souladu s § 1978 odst. 1 o. z. od předmětné smlouvy. Na straně žalovaného tak vzniklo podle § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení, neboť uhrazená záloha ve výši 55 000 Kč představuje plnění z právního důvodu, který odpadl. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 31 259,62 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 2 200 Kč, z cestovného žalobkyně ve výši 2 388,54 Kč (za 326 km – , adresa, a zpět), z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, porada s klientem a účast na jednání, po 3 300 Kč dle § 7 bod 5. advokátního tarifu (16 500 Kč) a za 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do , datum, (600 Kč) a za 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od , datum, (1 350 Kč), dále z cestovného ve výši 5 521,08 Kč (za 724 km – , adresa, a zpět) a náhrady za promeškaný čas ve výši 2 700 Kč (za 18 započatých půlhodin). Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 31 259,62 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.17. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.