5 C 136/2024-168 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal vůči žalovaným vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem přesně specifikovaným v podané žalobě. Svou žalobu odůvodnil tím, že že je spolu se žalovanými podílovým spoluvlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , a to pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. e. , Anonymizováno, (rodinná rekreace), přičemž žalobci náleží spoluvlastnický podíl ideální 2/8. Žalobce již nechce ve spoluvlastnickém vztahu setrvat, uvedl, že věc nelze reálně rozdělit při zachování její funkčnosti, mezi účastníky je sporný způsob vypořádání (zda přikázání některému ze spoluvlastníků za náhradu, anebo prodej jako celku), přičemž dle žalobce žádná ze stran aktuálně nejeví vůli nemovitost převzít a nedošlo ani k dohodě o ceně vypořádacího podílu. S ohledem na uvedené žalobce považoval za jediné možné řešení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví prodejem společné věci ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich podílů. Dále uvedl, že před podáním žaloby zaslal žalovaným dne , datum, předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř., která však k dohodě nevedla. Žalobním petitem se proto domáhal, aby soud spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem zrušil, nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě s poměrným rozdělením výtěžku s tím, aby žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.2. 1.žalovaná k věci uvedla že souhlasí s tím, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádal, současně uvedla, že sama nemá zájem na nabytí předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, pokud jde o samotný prodej, dávala přednost prodeji přes realitní kancelář před prodejem ve veřejné dražbě.3. 2.žalovaná se k věci nevyjádřila.4. 3. a 4. žalovaná se k věci vyjádřily shodně jako 1. žalovaná.5. 5. žalovaná ve vztahu k podané žalobě, že nesouhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví způsobem navrženým v žalobě, tj. se zrušením spoluvlastnictví ještě před samotnou realizací prodeje nemovitosti, zdůraznila, že hospodaří s majetkem státu (v dané věci se spoluvlastnickým podílem id. 1/8 na st. p. č. , Anonymizováno, se stavbou č. e. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ), který nabyla jako odúmrť na základě usnesení OS v , Anonymizováno, , a že nakládání s tímto majetkem je možné výhradně postupy dle zákona o majetku ČR, přičemž převod na fyzickou/právnickou osobu podléhá schválení Ministerstvem financí (a u veřejné dražby je nutné před navržením dražby), které je podmínkou platnosti příslušného právního jednání. Dále uvedla, že podíl nejprve nabízela organizačním složkám státu (bez zájmu), poté oslovila spoluvlastníky s nabídkou odkoupení, přičemž reagovala společnost , právnická osoba, , která však svůj podíl následně převedla na žalobkyni, o níž se 5. žalovaná dozvěděla až z usnesení soudu a z katastru, současně uvedla, že předžalobní výzvu tvrzenou žalobkyní neobdržela a má za to, že je zde prostor pro mimosoudní řešení, proto navrhla, aby soud přerušil řízení na 3 měsíce za účelem smírného vyřešení věci. (pro úplnost zde soud podává, že k přerušení řízení pro účely mimosoudního jednání mezi účastníky s ohledem na absenci jejich shodného stanoviska k uvedenému postupu nedošlo).6. Z výpisu z katastru nemovitostí (, právnická osoba, pro Plzeňský kraj, KP , adresa, ) ze dne , datum, vzal soud za zjištěné, že v katastrálním území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , je evidována stavební parcela St. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba , adresa, , č. e. , Anonymizováno, (rodinná rekreace), stojící na této parcele, jako vlastníci (oprávnění) jsou u nemovitosti zapsáni spoluvlastníci , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , a dále Česká republika s příslušností hospodařit pro , Jméno žalované E, , přičemž výpis uvádí jejich podíly (mj. 2/8, 1/8, 1/6, 1/6, 1/8 a 1/8). Současně z výpisu plyne, že na nemovitosti nejsou evidována žádná věcná práva, poznámky ani plomby (v příslušných částech „bez zápisu“) a jako podklady zápisu jsou uvedena zejména rozhodnutí v dědických věcech a kupní smlouva ze dne , datum, s vyznačenými právními účinky vkladu.7. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, (č. , Anonymizováno, ) vzal soud dále za zjištěné, že předmětné nemovitosti – pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m² se stavbou rekreačního domku ev. č. , hodnota, – nelze reálně rozdělit tak, aby vznikly dvě samostatně uživatelné obytné části způsobilé samostatného vlastnictví, a to jak z hlediska stavebněprovozního uspořádání stavby (oddělený vstup má suterén a nadzemní část, avšak suterénní prostory nejsou a ani stavebními úpravami podle znalce nemohou být obytnými prostory), tak z hlediska parametrů pozemku, jehož výměra a funkční vazba se stavbou neumožňuje rozdělení na dvě plnohodnotné části (jedna se stavbou a druhá s reálně využitelnou plochou pro samostatné užívání či případnou výstavbu). Současně znalec v rámci odborného vyjádření uvedl, že územněplánovací a stavebněprávní hlediska by případnému rozdělení obecně nebránila (stavba je v ploše smíšené obytné, užití pro individuální rekreaci je přípustné, a případné rozdělení by nebylo v rozporu s ÚP ani stavebními předpisy), avšak rozhodující překážkou je praktická neproveditelnost rozdělení na dvě obytné jednotky.8. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu dostatečně zjištěn, provedení důkazů dalších účastníci nenavrhovali.9. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, přičemž každý spoluvlastník může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví; toto právo je limitováno jen výjimečnými situacemi, kdy by se jednalo o žádost v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníka (§ 1140 odst. 2 o. z.). Nedohodnou-li se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání, rozhodne na návrh některého z nich soud a zároveň rozhodne i o způsobu vypořádání (§ 1143 o. z.). Zákon stanoví posloupnost způsobů vypořádání: přednost má reálné rozdělení, je-li možné a nevede-li k podstatnému snížení hodnoty (§ 1144 o. z.), a není-li dobře možné, přichází v úvahu přikázání věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu; nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej ve veřejné dražbě (§ 1147 o. z.).10. V projednávané věci je nesporné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí specifikovaných v podané žalobě (stav. parcela St. , Anonymizováno, se stavbou č. e. , Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, ), přičemž mezi nimi nedošlo k dohodě o zrušení spoluvlastnictví a způsobu vypořádání (§ 1141 odst. 1–2, § 1143 o. z.). Z provedeného dokazování (zejm. odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ) má soud za prokázané, že předmětné nemovitosti nelze reálně rozdělit tak, aby vznikly samostatně uživatelné části způsobilé samostatného vlastnictví, a to především pro stavebně-provozní uspořádání stavby a parametry pozemku. Reálné rozdělení by tak nevedlo k vytvoření funkčně plnohodnotných samostatných celků. Za tohoto stavu tedy soud uzavírá, že není dán prostor pro vypořádání rozdělením dle § 1144 o. z.11. Z procesních postojů účastníků plyne, že žádný ze spoluvlastníků neprojevil jednoznačnou vůli převzít společnou věc do výlučného vlastnictví za náhradu ostatním, současně nebyla mezi účastníky dosažena shoda na výši vypořádacího podílu. Za situace, kdy rozdělení není dobře možné a zároveň není reálně proveditelné přikázání věci některému ze spoluvlastníků za náhradu, jsou splněny podmínky pro postup dle § 1147 o. z., tedy nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě a následné rozdělení výtěžku podle velikosti spoluvlastnických podílů.12. K námitkám 5. žalované (ČR – ÚZSVM), které uvedla ve svém vyjádření k podané žalobě soud podává, že pokud tato namítala, že „nelze zrušit spoluvlastnictví před realizací prodeje“ , tato námitka není důvodná. Podle § 1143 o. z. soud při nedohodě spoluvlastníků rozhodne o zrušení spoluvlastnictví a zároveň o způsobu vypořádání. Zrušení spoluvlastnictví a určení způsobu jeho vypořádání jsou tedy v jednom rozhodnutí neoddělitelně spojeny, prodej ve veřejné dražbě je zákonem předvídaným způsobem vypořádání pro případ, že rozdělení není dobře možné a nikdo nechce věc převzít (§ 1147 o. z.). Samotná realizace prodeje je následným krokem, který se uskutečňuje procesní cestou (typicky dle § 348 o. s. ř.), jak vyložil Nejvyšší soud. K námitce aplikace zákona č. 219/2000 Sb. a nutnosti schválení , právnická osoba, , kdy žalovaná uvedla, že hospodaří s majetkem státu a že nakládání s tímto majetkem je možné výhradně postupy dle zákona č. 219/2000 Sb., přičemž převod na jiné osoby má podléhat schválení Mini