7 C 351/2025-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 93 220,84 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výši 80 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně platit minimální měsíční platbu, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku dle rozpisu plateb na jednotlivá období. Žalovaný vyčerpal celkem 83 934,99 Kč a uhradil celkem 10 542,18 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně jej ke dni , datum, zesplatnila. Schopnost žalovaného řádně splácet úvěr byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu možného pobytu žalovaného výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky do výše 80 000 Kč (s možností opakovaného čerpání do úvěrového rámce) a žalovaný se zavázal úvěr splácet vždy k 23. dni měsíce v minimální měsíční platbě, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Rozpis jednotlivých plateb byl žalovanému sdělován prostřednictvím rozpisu v online účtu. Úrok byl sjednán ve výši úrokové sazby 48 % ročně a RPSN ve výši 61,13 %. Celková částka, kterou měl žalovaný při čerpání celého rámce ve výši 80 000 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně splatit činila 102 989,13 Kč.6. Z výzvy před zesplatněním ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek po splatnosti nejpozději do 30 dní od doručení výzvy spolu s upozorněním, že po marném uplynutí této lhůty bude celý úvěr zesplatněn.7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný čerpal finanční prostředky v celkové výši 83 934,99 Kč a uhradil celkem 10 542,18 Kč.8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v dubnu 2024, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,84 % ročně.10. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit částku 22 989,13 Kč, pokud by byl úvěr splacen do jednoho roku. Úvěr byl splatný v měsíčních splátkách ve výši dle aktuálního rozpisu plateb. Úroková sazba byla sjednána ve výši 48 % ročně. Žalovaný vyčerpal celkem 83 934,99 kč a uhradil celkem 10 542,18 Kč. Úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně činila v dubnu 2024 průměrně 8,84 % ročně.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. za podmínek zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 83 934,99 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též úrok ve výši 48 % ročně. Takové ujednání o úrocích je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. dubnu 2024, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 8,84 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 26,52 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o spotřebitelském úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.16. Jelikož soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 83 934,99 Kč a žalovaný uhradil toliko 10 542,18 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 73 392,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě před zesplatněním, ve které byl žalovaný upozorněn, že splatnost celého dluhu nastane po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy, tj. v daném případě dne , datum, . Od , datum, je tak žalovaný v prodlení.17. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 23 005,30 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 3 730 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 4 860 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátn