124 C 28/2018-103 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou podanou dne 10. 9. 2018 se žalobce domáhal částky 97 978,43 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem nemovitosti – rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. 465 na adrese [adresa žalobce]. Okolo nemovitosti vede komunikace č. II/262, jde o silnici II. třídy, jejímž vlastníkem je kraj, na jehož území se komunikace nachází. Správou této komunikace je pověřena žalovaná. [ulice] stav komunikace je dlouhodobě velmi špatný, povrch je narušen hlubokými spáry a jakýkoliv přejezd vozovky je spojen se značnými otřesy. V dopisu ze dne 1. 12. 2016 vlastník komunikace výslovně přiznává„ nevyhovující stav vozovky“ a nutnost opravy„ alespoň viditelných spár“. Od doručení tohoto dopisu se stav vozovky ještě zhoršil. V důsledku těchto poškození je doprava po komunikaci provázena velmi intenzivními vibracemi, které dle šetření Krajské hygienické stanice překračují hygienické limity. V důsledku špatného stavu komunikace a souvisejících vibrací o protiprávní intenzitě došlo k popraskání konstrukce nemovitosti žalobce a k celkovému narušení její statiky. Na obvodových zdech nemovitosti jsou zjevné praskliny o délce 8 metrů a šířce 1-5 mm. Toto potvrzuje znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil, že příčina poškození nemovitosti spočívá v silniční dopravě a stanovil rozpočet nákladů na opravu ve výši 97 978,43 Kč. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla, aby soud žalobu zamítl s odůvodněním, že vzniklé škody nebyly způsobeny stavebním stavem silnice č. II/262. Žalovaná si nechala zpracovat vlastní statické posouzení domu žalobce, a to autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb Ing. [jméno] [příjmení]. Z tohoto statického posouzení z června 2018 vyplynulo, že 1) předmětný dům stojí na svahu mezi silnicí č. II/262 a železniční tratí, a tedy na statický stav domu může mít vliv i provoz na železnici, 2) uvedený svah byl v nedávné době stabilizován tížnou zdí, z čehož plyne, že byl nestabilní, 3) dům žalobce je starý objekt, který byl v minulosti rekonstruován a otvory v čelní fasádě nejsou původní, 4) v posouzení jsou rozlišovány dva druhy poruch, jednak trhliny ve zdi a jednak poruchy omítek, u trhlin ve zdi jde o typickou závadu vzniklou při přebourávání a rozšiřování okenních otvorů, kdy nebyl dostatečně vyklínován prostor nad novým okenním překladem, u poruch omítek jde o důsledek zemní vlhkosti a dešťové vody, 5) závěr posouzení je takový, že žádná ze zjištěných poruch není statická a příčinou nejsou dynamické účinky. 3. Provedeným dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Ze seznamu nemovitostí na LV bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. 465, jehož součástí je stavba [adresa] v k. ú. [obec] zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Děčín. Ze Sdělení výsledků měření hluku z provozu na pozemní komunikaci II/2062 u objektu [ulice a číslo] ze dne 5. 1. 2016 vyplývá, že Zdravotní ústav [obec] provedl ve dnech 20. 10. 2015 (od 10:00 hod.) do 21. 10. 2015 (do 11:00 hod.) na základě podnětu zástupkyně žalobce 24 hodinové měření hluku ve venkovním i vnitřním prostoru domu [adresa], z protokolu měření hluku [číslo] 2015 vyplývá, že výsledná celodenní i celonoční ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném vnitřním prostoru stavby po odečtení všech korekcí prokazatelně splňuje hygienický limit pro hluk stanovený nařízením vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Z protokolu měření vibrací [číslo] 2015 vyplývá, že při průjezdech nákladních TIR souprav je hygienický limit prokazatelně dodržen v obou horizontálních směrech, u vibrací vertikálních byl povolený limit pro denní dobu rovněž dodržen, překročen však byl limit vertikálních vibrací pro noční dobu, a to o 0,5 dB. Ze Sdělení o dalším provedeném šetření ve věci provozu na pozemní komunikaci II/262 u objektu [ulice] [číslo] ze dne 17. 10. 2016 vyplývá, že dne 10. 10. 2016 bylo provedeno místní šetření v uvedené lokalitě, a to za účelem prošetření dodržování opatření proti nadměrným vibracím spočívající v omezení nákladní dopravy nad 12t v době od 22 do 6 hod. Při tomto místním šetření bylo zjištěno, že ze strany majitele objektu není zaznamenáno žádné výrazné zlepšení situace; v důsledku projíždějících kamionů i v noční době došlo vlivem vibrací k porušení obvodové zdi u předmětného objektu a hlukové podmínky nebyly sníženy. Z dopisu ze dne 1. 12. 2016 vyplývá, že vedoucí oddělení pozemních komunikací odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Ústeckého kraje sdělil žalobci mimo jiné, že z důvodu nevyhovujícího stavu vozovky v úseku i před jeho nemovitostí (objekt se Ústecký kraj po dohodě s Krajskou hygienickou stanicí rozhodl pro nápravu cestou rekonstrukce tělesa komunikace a položením speciální vrchní vrstvy asfaltu se sníženou hlučností, ke které by mělo dojít v období duben až květen 2018. Předžalobní výzvou vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 112 675,19 Kč. Na fotografiích na čl. 12 až čl. 16 jsou vidět praskliny domu. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2017 ze dne 19. 11. 2017 vyhotoveného na objednávku žalobce vyplývá, že znalec měl posoudit vady rodinného domu žalobce, znalec provedl místní šetření dne 14. 10. 2017, provedl kontrolní fotodokumentaci, při projíždění nákladních vozidel byly patrné otřesy. Znalec v posudku uvedl, že trhliny v konstrukci budovy jsou jednoznačně způsobeny tzv. technickou seizmicitou (otřesy) vyvolanou silniční dopravou. Znalec neuvedl, na základě jakých zjištění či skutečností k tomuto závěru dospěl, pouze v posudku dále rozebírá účinky technické seizmicity na zděné stavby, důsledky a účinky dynamické odezvy vyvolané technickou seizmicitou na zděné objekty, příčiny otřesů od dopravy. Ze Statického posouzení Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2018 z června 2018 vyhotoveného na objednávku žalované vyplývá, že znalec posoudil poruchy na čelní fasádě domu [adresa] označené na fotodokumentaci s tím, že u poruchy [číslo] jde o typickou závadu vzniklou při přebourávání a rozšiřování okenních otvorů, kdy není dostatečně vyklínován prostor nad novým okenním překladem a dojde k dotlačení materiálů, deformace jsou malé a statika objektu není ohrožena, u poruchy [číslo] jde o poruchy omítek od zemní vlhkosti i od dešťové vody, kdy dojde k odmrznutí a odtržení. Znalec dospěl k závěru, že žádná z poruch není statická a její příčinnou nejsou dynamické účinky, nejsou způsobeny provozem na komunikacích. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 30. 7. 2019, který byl zadán soudem, vyplývá, že znalec provedl vizuální prohlídku trhlin na fasádě domu [adresa], a to dne 26. 6. 2019, pořídil fotodokumentaci, která je součástí znaleckého posudku. Znalec vycházel mimo jiné z prohlídky zachovalých stavebních spisů v archivu stavebního úřadu MÚ [obec] a prohlídky dotčené nemovitosti. Vizuální prohlídkou znalec zjistil, že uliční fasáda je do výšky soklu značně opadaná do výše 0,60 m, tato vada fasády je způsobena vzlínáním zemní vlhkosti, protože dům není izolován ani podél obvodových stěn, ani na úrovni základů ve sklepě. Vizuální prohlídkou přístupných částí sklepa bylo zjištěno, že nosné zdivo, ani klenby stropu ve sklepě nejsou nikterak staticky narušeny. Dále byly znalcem zjištěny dvě trhliny v uliční fasádě nad pravým oknem v přízemí a opadnutá omítka římsy mezi přízemím a patrem domu na ploše cca 0,05 m². Podle znalce žádná z těchto zjištěných vad nemá vliv na statickou únosnost a stabilitu domu. Na zadní fasádě, směrem k železnici nezjistil znalec žádné trhliny, které by statiku domu mohly ovlivnit. Na základě vizuální prohlídky sousedních domů znalec konstatoval, že uliční provoz nemá na statiku domů žádný vliv, jak u sousedních domů, tak u domů stojících naproti domu [adresa] nebyly zjištěny žádné podstatné poruchy, vyjma částečně opadané omítky. Znalec tyto závěry doložil fotografiemi. K možným příčinám vzniku trhlin předmětné nemovitosti znalec uvedl, že ke vzniku trhlin mohlo dojít buď při výměně oken a úpravě velikosti okenních otvorů, nebo následkem poruchy vodovodního potrubí v chodníku před domem. Znalec dospěl k závěru, že existující trhliny v uliční fasádě domu jsou vadami zjevnými, neškodnými, které nenarušují statiku domu a trhliny nejsou způsobeny silniční dopravou na ulici před domem. Trhliny vznikly buď při výměně oken, nebo v důsledku havárie vodovodního řadu před domem. Své závěry znalec stvrdil při ústním doplnění znaleckého posudku, kdy znalec doplnil, že trhliny vzniklé vadou vozovky by se objevily v nosném zdivu, žádné takové však znalec při prohlídce neobjevil. Z toho, že stropy ve sklepě nejsou poškozeny, je zřejmé, že k trhlinám na fasádě došlo jiným způsobem, než v důsledku dynamických účinků od dopravy na komunikaci. Ze sdělení Ing. [jméno] [příjmení] – ředitele likvidace pojistných událostí – neživotní pojištění vyplývá, že žalobce dne 7. 10. 2016 hlásil pojis