20 C 146/2020-68 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení ve výrocích I a II shora uvedeného plnění z titulu neuhrazených vyúčtování [číslo] sestávajících z [částka] za písemné vyúčtování, [částka] za měsíční pronájem modemu, [částka] za měsíční pronájem set-top-boxu a za splátky a doúčtování celé ceny modemu a set-top-boxu. 3. Soud k projednání věci nařídil jednání, neboť skutková tvrzení nekorespondovala s předloženými listinnými důkazy. Žalobkyně následně uvedla, že omylem nepředložila první, původní předávací protokol z [datum], k přerušenému jednání se nedostavila, protokol nedoslala, vyjádřila se toliko k výzvě soudu k technické závislosti modemu a set-top-boxu. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisy č. l. 12 a 13 žalobkyně prokázala, že dne [datum] přijala internetovou objednávku na službu [anonymizována dvě slova] za 299 Kč/měsíčn, internetové připojení [anonymizována dvě slova] za 499 Kč/měsíčn a [anonymizována dvě slova] set-top-box za [částka] k adrese [ulice a číslo] v [obec]. Výpisy č. l. 14 a 15 žalobkyně prokázala, že dne [datum] přijala internetovou objednávku na tytéž služby/zboží za shodné ceny k adrese [ulice a číslo] v [obec]. Předávacím protokolem z [datum] (č. l. 16) žalobkyně prokázala, že na adrese [ulice a číslo] v [obec] převzal [jméno] [příjmení] službu internetového připojení. Protokolem p. v. pak prokázala, že dne [datum] převzala žalovaná na adrese [ulice a číslo] službu přeložení internetového připojení a digitální televize [anonymizována dvě slova]. Dále žalobkyně předložila na č. l. 17 – 35 devět vyúčtování v prvním odstavci shora. Přehledem filmů na č. l. 61 žalobkyně prokázala důvodnost vyúčtování částky [částka] (bez daně z přidané hodnoty) za objednání výpůjčky filmů v období od [datum] do [datum], jakkoliv velká část těchto filmů zjevně nebyla buď shlédnuta (neboť objednávky celovečerních filmů mnohdy následují jen několik minut po sobě) či byly sledovány dodatečně. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 36) prokázala žalobkyně výpověď smlouvy o poskytování služeb pro nehrazení vystavených vyúčtování, dodejkou č. l. 38 doložila její převzetí žalovanou do vlastních rukou na adrese [ulice a číslo] v [obec] dne [datum]. Na č. l. 29 žalobkyně doložila předžalobní upomínku. Rozhodnutím ČTÚ na č. l. 41 žalobkyně prokázala, že její pohledávka ze služeb elektronických komunikací za shodné období již byla projednána v samostatném řízení. Zprávou úřadu práce na č. l. 48 bylo prokázáno, že žalovaná na adrese stávajícího trvalého bydliště čerpala do [anonymizováno] 2019 příspěvek na bydlení. Přehledem věcí žalované u zdejšího soudu (č. l. 51) bylo prokázáno, že v letech 2017 až 2020 bylo či je vůči žalované vedeno 7 exekučních řízení. Dle výpisu z registru obyvatel má žalovaná dvě nezletilé děti ([číslo] a [rok]). Dodatečným vyjádřením pracovníka žalobkyně (č. l. 65) nebylo prokázáno, že by k užívání služby [anonymizována dvě slova] byl nezbytný set-top-box, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, zda žalovaná měla tzv. smart televizor (se schopností autonomního zobrazování internetového obsahu) či nikoliv. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně prokázala zřízení a provoz internetového připojení na postupně třech adresách žalované, z čehož vyplynulo prokázání poskytnutí modemu a tedy i nárok na zaplacení jeho kupní ceny, dílem požadované ve splátkách, dílem po výpovědi smlouvy jednorázově. Tento vztah soud posoudil dle ustanovení o koupi dle občanského zákoníku jako nárok na zaplacení kupní ceny, dílem ve splátkách, dílem zbytku po předčasném zesplatnění. Poplatek [částka] za zaslání vyúčtování lze považovat za odůvodněný výší obvyklých nákladů s takovou službou bez dalšího. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Stejně tak soud vyhověl žalobě v rozsahu (elektronicky) zapůjčených filmů a to s odkazem na § 2358 a násl občanského zákoníku – závazek z licence. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a to s odkazem na § 1970 občanského zákoníku i s úrokem z prodlení, jehož sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Pokud se týká v části nároku na úhradu splátek a dílem po výpovědi smlouvy jednorázového doplacení ceny set-top-boxu, žalobkyně neprokázala poskytnutí takového zařízení žalované, když ani k dodatečné výzvě soudu nedoložila příslušný protokol z [datum]. Poskytnutí tohoto zařízení soud nemohl bez dalšího dovodit ani z nesporně čerpaných služeb internetového připojení a služby„ [anonymizováno] videotéka“, neboť takovou službu lze teoreticky čerpat z jakéhokoliv chytrého zařízení s připojením k internetu (smart TV, smartphone, notebook, tablet aj.), tedy nejen z analogové televize se set-top-boxem, což soud považuje za notorietu, kterou žalobkyně měla možnost případně důkazně vyvrátit, avšak nevyužila ji. Výrokem II proto soud žalobu v příslušném rozsahu zamítnul. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části (68,46 %) úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracoval a podal sám žalobce, i jemu přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jelikož je i sám žalobce plátcem DPH, přísluší mu tak částka, odpovídající navýšení paušální částky dle aktuálně platné sazby této daně. Za účast při jednání soud náhradu nepřiznal, neboť potřeba projednání věci vznikla z důvodu nepředloženého listinného důkazu, o čemž žalobkyně byla v předstihu informována (v protokole z vyhlášení ze dne [datum]), přesto při jednání takový důkaz nedoložila a neučinila tak ani dodatečně. 8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, po velkou část roku platil nouzový stav, spojený s útlumem ekonomiky s dopadem na běžné spotřebitele (méně či vůbec na žalobkyni) a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil v letech již několik exekucí. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).