20 C 182/2020-72 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení shora ve výroku I uvedeného plnění z titulu dlužného plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum], sjednané mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], k účtu č. [bankovní účet] s jistinou [částka], když úvěr byl pro nehrazení sjednaných splátek věřitelkou ke dni [datum] zesplatněn. Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet. K výzvě soudu podáním ze dne [datum] doplnila skutková tvrzení ke sjednání úvěru, a sice k částce [částka], sestávající z 5 měsíčních pojistných (á [částka]) a [částka] na poplatku za zesplatnění úvěru. 2. Soud k projednání věci nařídil jednání. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, soud jí doručoval na adresu trvalého bydliště a dále na poslední adresu faktického pobytu, kterou zjistil (ač k tomu soud není povinen), kde byla písemnost dne [datum] po uplynutí úložní doby vhozena do domovní schránky. K návrhu se nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 23 žalobkyně prokázala závazek žalované hradit 72 měsíčních splátek po [částka] při úročení úvěru 12,6 % ročně. Upraveno je i přistoupení k pojištění u [právnická osoba] (pojistné v rámci měsíční splátky činí [částka]). Zesplatnění úvěru bylo prokázáno oznámením ze dne [datum] (č. l. 27). Výpisy č. l. 44 až 59 a shrnutím č. l. 62 žalobkyně prokázala úvěrovou historii, včetně částečných splátek na úvěr. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 28) vypracování i zaslání (č. l. 30) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. Postoupení pohledávky bylo prokázáno již oznámením č. l. 22, stejně jako smlouvami č. l. 15 a 16 s přílohou seznamu č. l. 20 a potvrzením o úplatě č. l. 21. Z přehledu všech věcí žalovaného u zdejšího soudu je zřejmé, že žalovaná je dramaticky předlužena, od roku 2019 dosud čelila nebo čelí již 6 exekucím pro celkovou jistinu téměř 200 tis. Kč. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně prokázala, že žalovaná a její právní předchůdkyně spolu platně sjednaly závazek z úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., s charakterem spotřebitelského závazku, z něhož žalované vyplývala povinnost hradit sjednané splátky, resp. po zesplatnění úvěru uhradit dlužné plnění jednorázově. Stejně tak byla platně sjednána i pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku s charakterem škodového pojištění. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Žalobě tak mohl soud při absenci jakékoliv procesní obrany vyhovět v plném rozsahu a žalovanou zavázat ve výroku I shora povinností k plnění, včetně důvodně požadovaného úroku z prodlení, jehož sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze čtyř mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a čtyř paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s předžalobní výzvou, s podáním žalobního návrhu a s účastí na jednání dne [datum] od 9:30 hodin do 10:05 hodin. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za podání ze dne [datum] samostatně náhrada nepřísluší, neboť soud si toliko vyžádal doplnění žaloby o neúplná skutková tvrzení, a pokud se žalobkyně vyjadřovala nad jejich rámec, šlo o tvrzení, které bylo lze přednést i při jednání, na kterém sama žalobkyně trvala. Pokud účtovala náhradu promeškaného času za den [datum], kdy k jednání nedošlo, soud vychází z obsahu protokolu č. l. 64, dle kterého se žádný z účastníků nedostavil. K aplikaci § 14b advokátního tarifu soud přistoupit nemohl, neboť základ sporu převyšuje 50 tis. Kč. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované mírně a přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, resp. možnost vyjednat se žalobkyní jiný postup, než zahájení další exekuce a zejména podat insolvenční návrh na svou osobu. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být její zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce. Další odkládání platební povinnosti by již jen zhoršovalo postavení žalobkyně vůči dalším věřitelům žalované, která neprojevila žádnou vůli pohledávku hradit. Žalovaná by nadto musela postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.