10 C 142/2021-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27.1.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 376 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne 12.11.2015 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný dluh řádně nesplácel. Žalovaná částka z této smlouvy představuje dlužnou jistinu ve výši 4 999,99 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 546,01 Kč. Na základě smlouvy ze dne 27.8.2015 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný dluh řádně nesplácel. Žalovaná částka z této smlouvy představuje dlužnou jistinu ve výši 4 646,95 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 183,05 Kč. 2. Žalovaný dluh neuhradil, věřitel postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne 6.12.2019. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jednání soudu proběhlo dle ustanovení § 101 odst.3 5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne 12.11.2015 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru na částku ve výši 5 000 Kč, s tím, že uhradí věřiteli zpět částku ve výši 8 084 Kč ve splátkách ve výši 188 Kč týdně po dobu 43 týdnů se splatností od 7. dne od podpisu smlouvy. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany. Ve smlouvě je v bodě 1 smluvních podmínek smluveno, že pokud dojde k prodloužení trvání smlouvy nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Dluh měl být uhrazen do 8.9.2016. 6. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne 27.8.2015 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru na částku ve výši 6 000 Kč, s tím, že uhradí věřiteli zpět částku ve výši 9 718 Kč ve splátkách ve výši 226 Kč týdně po dobu 43 týdnů se splatností od 7. dne od podpisu smlouvy. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany. Ve smlouvě je v bodě 1 smluvních podmínek smluveno, že pokud dojde k prodloužení trvání smlouvy nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Dluh měl být uhrazen do 23.6.2016. 7. Dopisem ze dne 6.12.2019 věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 3.9.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6.12.2019. 8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když smluvní vztah mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byl uzavřen po 1.1.2014. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a ve výroku I rozsudku jí částečně vyhověl. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, zavázali se tak respektovat veškerá práva a povinnosti, které z této smlouvy vyplývaly. Věřitel žalovanému ze smlouvy [číslo] poskytl finanční částku ve výši 5 000 Kč, za cenu ve výši 3 084 Kč, žalovaný však tuto částku řádně nesplácel a porušil tak smluvní podmínky, úvěr byl splatný po uplynutí 43 týdnů, měl být splácen od sedmého dne od podpisu smlouvy, tj. od 19.11.2015, žalovaný dluh nesplácel, a byl tedy vyčíslen do výše žalované částky, když měl dle smlouvy uhradit částku ve výši 8 084 Kč. Žalobkyně žaluje dlužnou jistinu ve výši ve výši 4 999,99 Kč a dlužný úrok za poskytnutí půjčky ve výši 1 546,01 Kč. Smluvený označený poplatek z úvěru ve výši 3 084 Kč je v daném případě úrokem z úvěru, z něhož žalobkyně žaluje částku ve výši 1 546,01 Kč. Jedná se o cenu úvěru, za níž byla žalovanému částka ve výši 5 000 Kč poskytnuta. Označení poplatek ve smlouvě tak není přesným označením smyslu dané částky, když se ve skutečnosti jedná o cenu úvěru, tedy o úrok z úvěru. 9. Věřitel žalovanému ze smlouvy [číslo] poskytl finanční částku ve výši 6 000 Kč, za cenu ve výši 3 718 Kč, žalovaný však tuto částku řádně nesplácel a porušil tak smluvní podmínky, úvěr byl splatný po uplynutí 43 týdnů, měl být splácen od sedmého dne od podpisu smlouvy, tj. od 3.9.2015, žalovaný dluh nesplácel, a byl tedy vyčíslen do výše žalované částky, když měl dle smlouvy uhradit částku ve výši 9 718 Kč. Žalobkyně žaluje dlužnou jistinu ve výši ve výši 4 646,95 Kč a dlužný úrok za poskytnutí půjčky ve výši 1 183,05 Kč. Smluvený označený poplatek z úvěru ve výši 3 718 Kč je v daném případě úrokem z úvěru, z něhož žalobkyně žaluje částku ve výši 1 183,05 Kč. Jedná se o cenu úvěru, za níž byla žalovanému částka ve výši 6 000 Kč poskytnuta. Označení poplatek ve smlouvě tak není přesným označením smyslu dané částky, když se ve skutečnosti jedná o cenu úvěru, tedy o úrok z úvěru. 10. Žalovaný dluh neuhradil ani přes upomínku žalobkyně ze dne 3.9.2020. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. 11. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni ze smlouvy [číslo] dlužnou jistinu ve výši ve výši 4 999,99 Kč a dlužný úrok za poskytnutí půjčky ve výši 1 546,01 Kč, tak jak bylo smluveno ve smlouvě oproti podpisu žalovaného. 12. Dále soud uložil žalované ze smlouvy [číslo] povinnost zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 16.9.2016 (den následující po uplynutí lhůty sedmidenní k plnění po splatnosti poslední splátky dne 8.9.2016) do 6.12.2019, do postoupení dluhu, ve výši 1 315,95 Kč a dále od 7.12.2019 do zaplacení. Úroky jsou ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Dále soud uložil žalované ze smlouvy [číslo] povinnost zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 1.7.2016 (den následující po uplynutí lhůty sedmidenní k plnění po splatnosti poslední splátky dne 23.6.2016) do 6.12.2019, do postoupení dluhu, ve výši 1 303,04 Kč a dále od 7.12.2019 do zaplacení. Úroky jsou ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Ve výroku II rozsudku soud zamítl žalobu co do úroku z úvěru přesahující dobu trvání smluv, tedy po 23.6.2016 u smlouvy [číslo] po 8.9.2016 u smlouvy [číslo] když na toto datum byla stanovena poslední splátka dluhu, a to s odkazem na bod 1 smluvních podmínek, kde je výslovně uvedeno, že úrok činí 20,98% ročně, úroková sazba je stanovena jako pevná po celu dobu trvání smlouvy. Pokud však dojde k prodloužení trvání smlouvy nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Soud tak úrok z úvěru po dobu skončení trvání smluv zamítl jako neoprávněný nárok, v rozporu se smluvním ujednáním, uplatněný v neprospěch spotřebitele. Dle ustanovení § 1812 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odstavce 2) uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Pokud by byla žalobkyně úspěšná plně náležela by jí náhrada nákladů řízení ve výši 2 070,50 Kč, když tato částka představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 800 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 2 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 300 Kč = 600 Kč, odměnu za předžalobní upomínku ve výši 150 Kč dle § 142a os.ř., když tato neobsahuje právní kvalifikaci, DPH z této odměny ve výši 157,50 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm.a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů výši 63 Kč. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení právního zástupce žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobcem v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se postoupených nároků ze smluv o půjčkách. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená u zdejšího soudu. 16. Protože však žalobkyně ve věci byla pouze částečně úspěšná, když jí byla přiznána částka ve výši 12 376 Kč s úrokem z p