10 C 259/2020-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 19.8.2020 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 704 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 25.11.2016 s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřenou distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků ve výši 10 000 Kč. Žalovaná částka představuje dle žalobkyně dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 704 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 6.9.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne 5.8.2021 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byl v listopadu 2016 žalovaný. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 25.11.2016 byla na tento účet uhrazena částka ve výši 10 000 Kč společností [právnická osoba] Ze smlouvy bylo zjištěno, že pohledávka společnosti společnost [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena žalobkyni dne 6.9.2019. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne 16.11.2018, který byl dle podacího lístku podán k poštovní přepravě žalovanému dne 16.11.2018. Předžalobní výzva je taktéž ze dne 16.11.2018. 5. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy s žalovaným a smluvení smluvních podmínek. Tato svá tvrzení však soudu dostatečně neprokázala, neboť součinnost žalovaného, vůle žalovaného uzavřít smluvní vztah, z doložených listin není prokázána. Neunesení břemene důkazního může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem dle § 118a o.s.ř. o povinnosti unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení a na poučení o následcích neunesení těchto břemen. Soud má z výpisu z účtu za prokázané poskytnutí částky ve výši 10 000 Kč na účet, jehož majitelem a disponentem byl žalovaný, původním věřitelem společností [právnická osoba] dne 25.11.2016. Soud nemá za prokázané, vznik smluvního vztahu mezi společností [právnická osoba] a žalovaným z titulu jakékoli smlouvy se smluvenými tvrzenými smluvními podmínkami, jak žalobkyně v žalobě tvrdí. Žalovaný byl plně pasivní, neučinil žádný úkon, jeho akceptace smluvních podmínek nemůže být z doložených listin nijak dedukována. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2991 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, z titulu plnění bez právního důvodu (konkr. plnění bez smluvního vztahu), s tím, že je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, když tvrzený smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným z doložených listin v tomto sporném řízení prokázán nebyl. Listina nazvaná jako smlouva o úvěru je bez podpisu žalovaného, je zde pouze uvedeno SMS kod: [anonymizováno], přičemž tento kod však nelze nijak ztotožnit s žalovaným a nelze z něj tedy nijak nepochybně dedukovat aktivitu žalovaného a jeho akceptaci tvrzených smluvních podmínek. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1) o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozhodnutí uvedeno a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17.8.2021 (den následující po doručení žaloby) do zaplacení, jehož výše je dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Ve výroku II rozsudku soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení za období do 16.8.2021, neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním, tedy s vrácením svého bezdůvodného obohacení, až po prokazatelné výzvě věřitele k jeho úhradě. Soud pro určení prodlení s plněním vycházel z data doručení žaloby dne 16.8.2021, neboť doklad o doručení předžalobní výzvy nebyl doložen a podací lístek ze dne 16.11.2018 prokazuje odeslání listiny, nikoli její doručení. Dále soud zamítl žalobu co do částky 9 704 Kč a úroku z prodlení z této částky, neboť jak bylo uvedeno výše, tato částka má představovat dle tvrzení žalobkyně závazky žalovaného ze smluvního vztahu (poplatek za poskytnutí úvěru) jehož uzavření, tedy akceptace tvrzených smluvních podmínek, však v průběhu řízení prokázáno nebylo. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť poměr úspěchu (neúspěchu) žalobkyně a žalovaného byl téměř shodný. 11. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.