10 C 290/2021-21 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 2.7.2021 domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 135 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 1.3.2019 cestoval vlakem právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], přičemž porušil své povinnosti cestujícího dle zákona o drahách, neboť byl na trase [obec] [část obce] a [obec] bez platné jízdenky. Částka 1 135 Kč představuje pokutu ve výši 1 000 Kč a jízdné ve výši 135 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil. Pohledávka byla postoupena věřitelem rámcovou smlouvou dne 15.12.2015 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a následně žalobkyni smlouvou ze dne 27.2.2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Z doložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Z oznámení o závadách ze dne 2.3.2019 a z hlášenky ze dne 1.3.2019 bylo prokázáno, že žalovaný cestoval ve vlaku [právnická osoba] na trase [obec] [část obce] a [obec] bez platného jízdního dokladu. Žalovaný hlášenku dne podepsal. Identifikoval se občanským průkazem [číslo]. Dle přepravních podmínek žalobce činí přirážka k neuhrazenému jízdnému 1 000 Kč, dle ceníku jízdného žalobce je obyčejné jízdné na uvedené trase ve výši 135 Kč. Žalovaný uvedenou částku neuhradil ani přes upomínku ze dne 20.3.2020. Pohledávka byla postoupena [právnická osoba] dne 15.12.2015 rámcovou smlouvou [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a následně žalobkyni smlouvou ze dne 27.2.2020. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle ustanovení § 37 odst. 5 uvedeného zákona, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). 6. Podle ustanovení § 37 odst. 6 uvedeného zákona, stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 7. Žalovaný využil služeb právního předchůdce žalobce, cestoval jeho dopravním prostředkem bez platného jízdního dokladu. Soud tedy ve výroku I rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 135 Kč, která představuje jízdné ve výši 135 Kč, přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Současně soud uložil žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok s prodlením s odkazem na ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ustanovení § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok je stanoven v zákonné výši z žalované částky od data následujícího od spáchání přestupku do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Částka 1 368 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, dále dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 2 právní úkony právního zástupce žalobce (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 200 Kč, odměnu za předžalobní upomínku dle § 142a o.s.ř. ve výši 100 Kč, když tato neobsahuje právní kvalifikaci, DPH z této odměny ve výši 105 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu tři režijní paušály po 100 Kč za tři úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů ve výši 63 Kč. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru (formulářová žaloby, formulář na návrh k vydání elektronického platebního rozkazu) uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 10. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.