13 C 263/2020-47 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 23. 8. 2015 do zaplacení. Tvrdila, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovanou dne 21. 7 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí půjčky. Žalovaná se zavázala zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky uhradit do 22. 8. 2015. Pohledávku z této smlouvy postoupila původní věřitelka dne 21. 12. 2017 žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, neuhradila ani poplatek za poskytnutí zápůjčky. Žalobkyně po žalované požaduje úhradu toliko částky 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Právní poměry zápůjčky upravuje ustanovení § 2390 - 2394 občanského zákoníku, právní poměry úvěru ustanovení § 2395 - 2400 občanského zákoníku, úroky z prodlení ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že žalovaná uzavřela smlouvu o zápůjčce, že věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, žádné náklady jí však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.