17 C 257/2020-26 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s tím, že účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce dne 14. 2. 2019 žalované poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Vedle jistiny dluhu se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení: zákonného úroku z prodlení z částky 25 200 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 5 200 Kč a jednorázové smluvní pokuty ve výši 7 880 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, přestože jí písemnosti soudu byly řádně doručeny. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobce se z jednání řádně omluvil, když souhlasil s projednáním a rozhodnutím ve věci ve své nepřítomnosti. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce dne 14. 2. 2019 žalované poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti spolu s poplatkem za uzavření smlouvy do dne 16. 4. 2019 nevrátila. Dopisem ze dne 23. 4. 2019, 30. 4. 2019, 7. 5. 2019, 16. 5. 2019, 31. 5. 2019 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala k vrácení částky 20 000 Kč a dále poplatku za uzavření smlouvy ve výši 5 200 Kč, poplatku za upomínku ve výši 500 Kč a jednorázové smluvní pokuty ve výši 7 880 Kč. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky (žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou měla vrátit spolu se sjednaným poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 5 200 Kč do 16. 4. 2019. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem včetně sjednané jednorázové smluvní pokuty 7 880 Kč. 6. Konečně žalobce požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě i v této části vyhověl. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. l o. s. ř., když ve věci zcela úspěšný žalobce žádal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 324 Kč a právní zastoupení advokátem (3 úkony právní služby po 300 Kč a 3 režijní paušály 300 Kč).