19 C 268/2021-25 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 24. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 18 768 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/759132 ze dne 17. 7. 2019, na základě které byla žalovanému žalobkyní dodávána elektřina do odběrného místa [ulice a číslo], [obec a číslo] - [část obce]. Žalovaný měl za dodávku elektřiny v období od 16. 7. 2019 do 21. 4. 2021 uhradit žalobkyni cenu odebrané elektřiny. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu na dodávku elektřiny dne 17. 7. 2019 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec a číslo] - [část obce]. Za realizovaný odběr elektřiny v období od 16. 7. 2019 do 16. 12. 2019 byla žalovanému žalobkyní vystavena faktura [číslo] ze dne 19. 12. 2019 se splatností dne 6. 1. 2020 ve výši 9 367 Kč, za realizovaný odběr elektřiny v období od 17. 12. 2019 do 15. 12. 2020 byla žalovanému žalobkyní vystavena faktura [číslo] ze dne 21. 12. 2020 se splatností dne 7. 1. 2021 ve výši 12 374 Kč a za realizovaný odběr elektřiny v období od 16. 12. 2020 do 21. 4. 2021 byla žalovanému žalobkyní vystavena faktura [číslo] ze dne 26. 4. 2021 se splatností dne 13. 5. 2021 ve výši 955 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 3 928 Kč a nadále ji dluží 18 768 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu zcela nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 18 768 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceně elektřiny. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti poslední faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována cena odebrané elektřiny do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady nezastoupeného účastníka za dva úkony, a to sepis žaloby a výzvu k plnění v celkové výši 200 Kč určenou dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. V daném případě se totiž jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.