19 C 329/2020-25 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 29. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 1 834 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 7. 12. 2018, na základě které byla žalované žalobkyní dodávána elektřina do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] pro potřeby domácnosti. Žalovaná měla za dodávku elektřiny v období od 5. 6. 2019 do 20. 1. 2020 uhradit žalobkyni cenu odebrané elektřiny a sjednané poplatky za upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu na dodávku elektřiny dne 7. 12. 2018 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Účastnice si v předmětné smlouvě v závěrečných ustanovených ujednaly poplatek za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění povinnosti ve výši 100 Kč. Za realizovaný odběr elektřiny v období od 5. 6. 2019 do 20. 1. 2020 byla žalované žalobkyní vystavena faktura VS [číslo] ze dne 26. 1. 2020 se splatností dne 9. 2. 2020 ve výši 1 334 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, jde-li o kupní cenu odebrané elektřiny, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (elektřinu), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní cenu zcela nedostála. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku ve výši 1 334 Kč odpovídající nezaplacené kupní ceně elektřiny. Pokud jde o poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 500 Kč (5 x 100 Kč), soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl. Ačkoliv si účastnice ve smlouvě poplatky za zaslané upomínky sjednaly, žalobkyně soudu nedoložila, že by žalovanou k zaplacení dlužné částky, vyjma předžalobní výzvy, opakovaně vyzývala. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalované vyúčtována cena odebrané elektřiny do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu neúspěch pouze v nepatrné části. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.