19 C 94/2021-92 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 25. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 15 192,57 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalované vůči žalobkyni vzniklý v důsledku nezaplacení ceny odebrané elektřiny, dodané žalobkyní žalované do odběrného místa [adresa žalované a svědka], EAN odběrného místa [číslo] v období od 19. 9. 2019 do 5. 4. 2020 a elektřiny dodané žalobkyní žalované do odběrného místa [adresa žalované a svědka], EAN odběrného místa [číslo] v období od 25. 8. 2019 do 5. 3. 2020 a dále poplatky za odeslané upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaná, ač řádně a včas obeslána se k jednání nedostavila, soud proto jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. 4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 4. 2016 č. j. [číslo jednací] omezena ve svéprávnosti tak, že není schopná samostatně právně jednat v žádných záležitostech vyjma běžných záležitostí každodenního života. Opatrovníkem žalované byla jmenována [jméno] [příjmení]. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 5. 2016. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 7. 10. 2020 č. j. [číslo jednací] byla doba omezení svéprávnosti žalované prodloužena za stejných podmínek na dobu 5 let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem žalované byla opět jmenována [jméno] [příjmení]. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 11. 2020. Žalovaná si u žalobkyně objednala dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa žalované a svědka], EAN odběrného místa [číslo] Smlouva byla uzavřena její opatrovnicí paní [jméno] [příjmení], které k tomuto žalovaná udělila plnou moc dne 15. 8. 2019. Žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 19. 9. 2019 do 5. 4. 2020, ale žalovaná za elektřinu odebranou v uvedeném období v celkové ceně 6 920,27 Kč ničeho nezaplatila. Cenu odebrané elektřiny jí žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 16. 3. 2020 [číslo] splatnou dne 30. 3. 2020 a fakturou ze dne 19. 4. 2020 [číslo] splatnou dne 4. 5. 2020. Dále žalovaná udělila plnou moc dne 23. 8. 2019 panu [celé jméno svědka], který rovněž uzavřel jménem žalované smlouvu na dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa žalované a svědka], EAN odběrného místa [číslo]. Žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 25. 8. 2019 do 5. 3. 2020, ale žalovaná za elektřinu odebranou v uvedeném období v ceně 7 552,30 Kč ničeho nezaplatila. Cenu odebrané elektřiny jí žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 18. 3. 2020 [číslo] splatnou dne 1. 4. 2020. Trvalý pobyt žalované je od 2. 8. 2019 evidován na adrese [adresa žalované a svědka], kde však žalovaná fakticky nebydlí. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se smlouvy uzavřené dne 28. 8. 2019 pro odběrné místo [adresa žalované a svědka], EAN odběrného místa [číslo] důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla řádně uzavřena kupní smlouva, neboť tuto za žalovanou uzavřela její opatrovnice paní [jméno] [příjmení], která byla opatrovnicí jmenována rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 4. 2016 č. j. [číslo jednací] (s právní mocí dne 20. 5. 2016). Žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (elektřinu), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostála. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 6 920,27 Kč. 6. Pokud se týká žaloby v části smlouvy uzavřené dne 23. 8. 2019 pro odběrné místo [adresa žalované a svědka], EAN odběrného místa [číslo], v tomto rozsahu jí soud nevyhověl. Tato smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena panem [celé jméno svědka], na základě plné moci, kterou mu udělila žalovaná dne 23. 8. 2019. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla rozsudkem shora specifikovaným omezena ve svéprávnosti tak, že není schopná samostatně právně jednat v žádných záležitostech vyjma běžných záležitostí každodenního života, je předmětná plná moc neplatná, neboť udělení plné moci je bezesporu právním jednání a nikoliv běžnou záležitostí každodenního života. Soud se zabýval rovněž zjištěním, zda není možné nárok žalobkyně v tomto rozsahu posoudit ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku od 1. 1. 2014 tedy, že se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, ovšem po provedeném dokazování dospěl k závěru, že tomu tak není. Provedenými důkazy se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by žalovaná bydlela v odběrném místě EAN [číslo], tedy v bytě [číslo] na adrese [adresa žalované a svědka]. Z důkazů, zejména ze sdělení pronajímatele [jméno] [příjmení] bylo totiž zjištěno, že žalovaná na adrese [adresa žalované a svědka], a to ani v bytě [číslo] ani v bytě [číslo]. Se jmenovanou rovněž nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva. Tyto pronajímatel uzavřel přímo s paní [jméno] [příjmení] (byt [číslo]) a dále s paní [jméno] [příjmení] (byt [číslo]), které zde bydlely se svými rodinami. Ze sdělení Magistrátu města Teplice bylo zjištěno, že žalovaná má evidovaný trvalý pobyt na adrese [adresa žalované a svědka], a to na základě souhlasu uděleného opatrovnicí [jméno] [příjmení], která předložila nájemní smlouvu uzavřenou s panem [jméno] [příjmení]. Nájemní smlouvu však nemají k dispozici. Ani z ostatních ve věci provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaná v bytě [číslo] bydlela. Z těchto důvodů soud žalobu v rozsahu částky 7 552,30 Kč s příslušenstvím jako neopodstatněnou zamítl. 7. Stejně tak zamítl část žaloby týkající se zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 720 Kč (3x 240 Kč), když tyto poplatky nebyly účastníky sjednány v samotné smlouvě, ale povinnost žalované k jejich zaplacení i jejich výše jsou zakotveny ve Všeobecných obchodních podmínkách. Takovýto způsob sjednání poplatků soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný, a proto žalobu i v tomto rozsahu zamítl. 8. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byla žalované vyúčtována cena odebrané elektřiny, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně. 10. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.