20 C 257/2020-32 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora ve výroku I uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum], když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla ([částka]), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ([částka]). Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese svého trvalého bydliště se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Návrh mu byl doručen dnem [datum] fikcí a poté byla obálka na adrese trvalého bydliště vhozena do označené domovní schránky. K návrhu se nevyjádřil. Soud zjistil zaměstnavatele žalovaného ([IČO]), doručování do zaměstnání však není možné (z důvodu práce na velkostroji v dole). Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] ([anonymizována dvě slova]) neuzavřel v tvrzené době (61 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] představující předmět tohoto řízení (bez úroku z prodlení). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto ho žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dnů [datum] a [datum]. Všechny tři písemnosti však byly doručovány na adresu„ [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“ – která je zjevně nesprávná, dle registru obyvatel odpovídá adresa tehdejšího trvalého bydliště žalovanému této ulici, číslu popisnému a PSČ, které je ovšem v [obec] - [obec]. Žalobkyně přitom má privilegovaný přístup k údajům o trvalém bydlišti vlastníků vozidel ze zákona, chyba je tedy jednoznačně přičitatelná žalobkyni. Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou, zkomolenou adresu trvalého bydliště. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který stanoví, že povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť povinnost žalovaného zanikla uplynutím roku ode dne povinnosti zaplatit příspěvek, když žalobkyně výzvu ve smyslu citovaného usnesení z materiálního hlediska sice vyhotovila a podala k poštovní přepravě, nikoliv však na adresu žalovaného. Tento nedostatek již nelze zhojit, prekluzivní lhůta marně uplynula. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela neúspěšná, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady s řízením nevznikly.