20 C 314/2020-82 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum], sjednané mezi žalovanou jako dlužníkem a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem na [anonymizováno], prostředky elektronické komunikace na dálku, v rozsahu plnění jak ve výroku I shora. 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem, předložila veškeré důkazy ke svým skutkovým tvrzením a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní a formálně k doručení žalované došlo náhradním způsobem na adresu jejího trvalého bydliště. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Soud především zkoumal otázku aktivní legitimace žalobkyně. Soudu byla předložena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], ze dne [datum], a dále mezi [právnická osoba], a žalobkyní ze dne [datum]. Obě smlouvy byly opatřeny seznamem postupovaných pohledávek. Jeden ze seznamů umožňoval soudu fulltextové vyhledávání, soud však nenalezl označení žalované příjmením, ani kontrolně podle křestního jména či názvu ulice. Dokonce ani podle čísla smlouvy ([číslo] dle předžalobní výzvy od právního zástupce žalobkyně) soud neuspěl, na (nečíslované) straně, kde byla vzestupná řada čísel smluv, příslušné číslo chybí (tj. mezi [číslo] a [číslo]). Žalovaná dle registru obyvatel jiné příjmení nikdy nepoužívala. V druhém seznamu postoupených pohledávek soud fulltextové vyhledávání použít (bez aplikace OCR analýzy) nemohl, proto byl žalobkyní (která soudu v roce 2020 předkládá seznam s neanonymizovanými osobními daty několika set nezúčastněných osob) donucen seznam, tištěný s velikostí verzálek 0,9mm, procházet ručně. Ani při druhém pokusu však žalovanou ani v tomto druhém seznamu soud nedohledal. Dále žalobkyně předložila oznámení pro dlužníka o postoupení pohledávky, avšak podepsané žalobkyní, tedy konečným postupníkem. Soud by za dostatečný důkaz považoval oznámená, signované (postupně) oběma postupiteli, nicméně oznámení od postupníka samotného nepředstavuje způsobilý důkazní prostředek. 5. Žalobkyně se domáhá plné náhrady nákladů řízení dle advokátního tarifu, zjevně tedy svůj žalobní návrh nepovažuje za pouhý formulářový návrh ve smyslu § 14b tamtéž, který by nezpracovávala osoba s právnickým vzděláním a s patřičnou mírou profesní pečlivosti. Přesto provedenými důkazy nebylo nijak prokázáno, že předmětnou pohledávkou žalobkyně na základě právního důvodu disponuje. Z tohoto důvodu se soud již dalšími důkazy pro procesní nadbytečnost nezabýval, neboť již nemohly ovlivnit výsledek řízení. 6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně neprokázala, že mohla předmětnou pohledávkou disponovat. Pro nedostatek aktivní legitimace tak soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela neúspěšná, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. měl přiznat právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení žalované. Té však dle obsahu spisu s řízením žádné takové náklady nevznikly.