21 C 226/2020-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 440 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka], se zdvihovým objemem válců nad 1 850 m3 do 2 500 m3, neuzavřel v období od 12. 11. 2018 do 16. 4. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla. Vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 1. 2021, k němž se žalobkyně ani žalovaný, ač řádně předvoláni, nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy předložené či k důkazu navržené žalobkyní, když žalovaný zůstal v řízení nečinný, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Ze zprávy [stát. instituce], odboru správních činností, vyplývá, že žalovaný je od 23. 1. 2018 dosud zapsán v registru vozidel jako provozovatel vozidla [registrační značka]. Z databáze žalobkyně vyplývá, že žalovaný je veden jako vlastník a provozovatel osobního automobilu s objemem válců 1 995 m3, [registrační značka], [VIN kód], a to od 23. 1. 2018. Dopisem ze dne 6. 6. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu v částce 10 140 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Údaje o vozidle v této výzvě uvedené jsou konkretizovány [registrační značka], [VIN kód], technickým průkazem [anonymizováno] a druhem vozidla -osobní automobil s objemem válců nad 1 850 m3 do 2 500 m3. Uvedené vozidlo mělo být naposledy pojištěno do 11. 11. 2018 a následně v období od 12. 11. 2018 do 16. 4. 2019 bylo evidováno jako nepojištěné. Výzva dále obsahovala poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech, včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu. Dle předložených výpisů byla výzva žalovanému zaslána doporučeně dne 6. 6. 2019, dne 17. 6. 2019 uplynula 10denní úložní doba a dne 19. 6. 2019 byla zásilka doručena. Upomínkou ze dne 15. 8. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu v částce 10 510 Kč, tj. příspěvku do garančního fondu v částce 10 140 Kč, nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč a úroku ve výši 70 Kč. Upomínkou ze dne 14. 11. 2019 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to v částce 10 735 Kč, tj. příspěvku do garančního fondu v částce 10 140 Kč, nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč a úroku ve výši 295 Kč. Dle předložené dodejky byla tato výzva dne 27. 11. 2019 vložena do domovní schránky žalovaného na adrese jeho bydliště. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 6. 3. 2020, která mu byla dle předložených výpisů zaslána doporučeně téhož dne, byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je od 23. 1. 2018 dosud zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 m3 do 2 500 m3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž neměl v období od 12. 11. 2018 do 16. 4. 2019 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 6. 6. 2019 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 30 dnů od doručení přípisu uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 10 140 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 156 dnů) a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč; výzva obsahovala mimo jiné poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech, včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu. Předmětná výzva byla žalovanému zaslána v den jejího vyhotovení a doručena dne 19. 6. 2019. Žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně dále žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, a to upomínkami ze dne 15. 8. 2019 a 14. 11. 2019. Nejméně druhá z upomínek byla žalovanému zaslána doporučeně a dle předložené kopie dodejky byla dne 27. 11. 2019 vložena do domovní schránky žalovaného na adrese jeho bydliště. Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byl předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 6. 3. 2020, která mu byla zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. [Anonymizovaný odstavec] Podle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč. 7. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že je v části příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla a k tomuto vozidlu neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný v řízení netvrdil, že by vozidlo bylo v rozhodném období pojištění ani jiný důvod, který by ho zbavoval povinnosti platit příspěvek. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak dosud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 10 440 Kč představující součet příspěvku ve výši 10 140 Kč (156 dní po 65 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 8. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných za období od 22. 7. 2019, když k tomuto datu byl žalovaný již v prodlení s úhradou pohledávky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Odlišně soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neboť tyto jsou již samy o sobě příslušenstvím pohledávky (viz ust. § 513 občanského zákoníku), a proto je nelze dále úročit úrokem z prodlení. Z uvedeného důvodu soud žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 10 % úroku z prodlení ročně z částky 300 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní v