21 C 234/2020-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 3 555 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka], se zdvihovým objemem válců nad 1 000 m3 do 1 350 m3, neuzavřel v období od 15. 3. 2019 do 15. 6. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla. Vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 17. 12. 2020, k němž se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaný byl od 27. 8. 2018 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 000 m3 do 1 350 m3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž neměl v období od 15. 3. 2019 do 15. 6. 2019 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 8. 2019 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 30 dnů od doručení přípisu uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 3 255 Kč (35 Kč jako denní sazba příspěvku x 93 dnů) a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč; výzva obsahovala mimo jiné poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech, včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu. Předmětná výzva byla žalovanému zaslána v den jejího vyhotovení a doručena dne 15. 8. 2019. Žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně dále žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, a to upomínkami ze dne 10. 10. 2019 a 2. 1. 2020. Nejméně druhá z upomínek byla žalovanému zaslána doporučeně a dle předložené kopie dodejky jí žalovaný převzal osobně dne 7. 1. 2020. Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byl předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 11. 5. 2020, která mu byla zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu. 6. Žalovaný při jednání uvedl, že předmětné vozidlo mu někdy v roce 2017 nebo 2018 zabavil exekutor, žádné potvrzení mu o tom ale nedal. On tak nemá vozidlo k dispozici, ale bez potvrzení o odebrání vozidla nemůže ani vozidlo odhlásit. Žalovaný se nedokázal vyjádřit, jak je možné, že ještě v červnu roku 2019 došlo ke změně pojistitele, když tvrdí, že v té době již vozidlo neměl. Závěrem uvedl, že chce mít věci v pořádku a příspěvek zaplatí. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 8. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 10. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 5 uvedeného ustanovení zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (odstavec 6 uvedeného ustanovení zákona) Podle odstavce 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 11. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 ve výši 35 Kč. 12. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že je v části příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla a k tomuto vozidlu nebylo v rozhodném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak dosud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 3 555 Kč představující součet příspěvku ve výši 3 255 Kč (93 dní po 35 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 13. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných za období od 16. 9. 2019, když k tomuto datu byl žalovaný již v prodlení s úhradou pohledávky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Odlišně soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neboť tyto jsou již samy o sobě příslušenstvím pohledávky (viz ust. § 513 občanského zákoníku), a proto je nelze dále úročit úrokem z prodlení. Z uvedeného důvodu soud žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 10 % úroku z prodlení ročně z částky 300 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších spore