21 C 58/2021-141 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2020, doplněnou podání ze dne 5. 8. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 136,75 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná uzavřela dne 10. 5. 2018 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] 2018 [číslo], na základě které poskytla tato společnost žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Žalovaná se zavázala vrátit společnosti [právnická osoba] poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru ve výši 1 100 Kč a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek, který je touto žalobou uplatňován jen ve výši 250 Kč, formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 650 Kč, kdy první splátka byla splatná dne v měsíci následujícím po podpisu smlouvy a poslední splátka dne 10. 6. 2019. Úvěr byl žalované poskytnut dne 10. 5. 2018, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy řádně a včas nesplnila, ocitla se v prodlení s úhradou částky 7 750 Kč, a společnosti [právnická osoba] tak vnikl kromě práva na zaplacení dlužné částky i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení a sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je v prodlení. Žalobkyně se domáhala přiznání smluvní pokuty v částce 3 386,75 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 7 750 Kč za období od 11. 6. 2019 do 20. 8. 2020. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla společností [právnická osoba] postoupena společnosti [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 25. 11. 2021, němuž se žalobkyně ani žalovaná, ač řádně předvolány, nedostavily. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastnic. 4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 10. 5. 2018 je zřejmé, že žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o úvěr ve výši 5 000 Kč, splatný ve 13 splátkách. Ke svým poměrům v žádosti uvedla, že je zaměstnaná s příjmem ve výši 7 787 Kč, její výdaje činily 4 000 Kč. Žalovaná společnosti [právnická osoba] mimo jiné doložila dodatek pracovní smlouvy a potvrzení o vyplacení mzdy za leden 2018 ve výši 4 278 Kč, za únor 2018 ve výši 7 759 Kč a za březen 2018 ve výši 7 324 Kč. Žalovaná podepsala formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, který byl žalované poskytnut, a nákladů tohoto úvěru. Ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo] vyplývá, že tato byla uzavřena dne 10. 5. 2018 mezi žalovanou a společností [právnická osoba] a jejím předmětem je závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč na dobu určitou do doby splatnosti poslední 13. měsíční splátky. Úrokovová sazba byla sjednána ve výši 25,85 % ročně z poskytnuté jistiny. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí částky 5 000 Kč, kterou se žalobkyni zavázala vrátit spolu s úroky, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 950 Kč, celkem částku 8 650 Kč, formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 650 Kč splatných vždy do každého 10. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. V čl. V. bod 4. smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny, je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaná podepsala rovněž předpis splátek ke smlouvě o úvěru, z něhož je patrné, jaká část splátky (v jaké výši) a po jakou dobu je započtena na jistinu, úrok, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 a přílohy k této smlouvě, obsahující seznam úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu, se stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo] společnost [právnická osoba] Žalovaná byla společností [právnická osoba], vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne 30. 11. 2018, který jí byl zaslán doporučeně dne 3. 12. 2018, a žalovaná si ho v odběrní lhůtě nevyzvedla. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba], a společností [právnická osoba] a přílohy k této smlouvě (seznamu postupovaných pohledávek) je zřejmé, že společnosti [právnická osoba] byla mimo jiné postoupena i pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba] Dopisem ze dne 27. 7. 2020 oznámila společnost [právnická osoba] žalované, že pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba], byla postoupena žalobkyni. Tato skutečnost vyplývá i z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a přílohy k této smlouvě. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 15 866,02 Kč, tj. dlužné částky ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba], nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty. 5. Z provedeného dokazování tedy soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu: Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] dne 10. 5. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejím předmětem byl závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč na dobu určitou do doby splatnosti poslední 13. měsíční splátky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,85 % ročně z poskytnuté jistiny a ve smlouvě byly sjednány i další poplatky, které se žalovaná zavázala uhradit spolu s jistinou formou splátek, a to poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 950 Kč. V čl. V. bod 4. smlouvy pak bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny, je žalovaná povinna uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení; souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Úvěr byl žalované společností [právnická osoba] poskytnut, když částku 5 000 Kč převzala žalovaná v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná nesplnila svůj závazek splácet poskytnutý úvěr a sjednané poplatky. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla opakovaně postoupena, přičemž stávající věřitelkou je žalobkyně. 6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž zák