24 C 16/2021-29 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 domáhala částky 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byla žalovaná z pozice držitelky televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona za období od září 2019 do ledna 2020 po 135 Kč měsíčně. 2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila. 3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že se žalovaná v srpnu 2019 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jako poplatník televizního poplatku za televizní přijímač. Tento poplatek však žalovaná včas a řádně nehradila, když žalobkyni nezaplatila platby za období od září 2019 do ledna 2020 v celkové výši 675 Kč, což soud zjistil z přípisů zaslaných žalobkyní žalované dne 28. 8. 2019, 27. 5. 2020, 15. 3. 2020, 15. 7. 2020. Žalovaná žalobkyni ani po písemných výzvách neuhradila ničeho. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o neplacení televizních poplatků žalovanou ve shora uvedených měsících. Žalovaná nedostála své zákonné povinnosti platit televizní poplatky, a proto jí soud uložil výrokem I. rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč, odpovídající součtu nezaplacených televizních poplatků za uvedené období, a v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž požadovanou část zákonného úroku z prodlení. 5. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíž má právo na náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou a podáním žaloby ve výši 200 Kč. 6. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 7. K přiznané náhradě nákladů řízení soud blíže uvádí, že neshledal náklady související se zastoupením žalobkyně advokátem účelně vynaloženými, když v otázce jejího účastenství v občanském soudním řízení je na ni třeba v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3344/12 klást srovnatelné nároky jako na stát a jeho orgány. 8. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. však soud uložil žalované zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). 9. Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.