24 C 199/2020-59 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 12. 2. 2020 domáhala částky 20 072 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících z Rámcové smlouvy [číslo] uzavřené dne 28. 9. 2019 mezi žalovaným a žalobkyní, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet], a z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě ze dne 1. 10. 2019, kterým byl žalovanému poskytnut kontokorent k běžnému účtu ve výši 20 000 Kč. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky kontokorentu, přistoupila žalobkyně dne 2. 1. 2020 k zesplatnění kontokorentu a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, jež sestávala z jistiny ve výši 20 000 Kč a nesplaceného smluvního úroku z kontokorentu do doby jeho zesplatnění ve výši 961,42 Kč. Žalobkyně v žalobě dále uplatnila smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny od 2. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení, a to dle svých interních pravidel až od 10. dne následujícího po zesplatnění, tedy od 12. 1. 2020. Žalovanému rovněž vznikl dluh ve výši 72 Kč, a to vyplacením dlužného pojistného z běžného účtu žalovaného dne 13. 12. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a o. s. ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. soud vyzval účastníky k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili. 5. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. 6. Z Rámcové smlouvy [číslo] uzavřené dne 28. 9. 2019 vyplývá, že se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. 7. Z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] uzavřeného dne 1. 10. 2019 a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, tzv. kontokorent, a to ve formě přečerpání běžného účtu č. [bankovní účet] až do výše 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet a zaplatit úrok ve výši 18,9 % ročně z čerpané jistiny. Rovněž byla sjednána podmínka, že k datu měsíční splatnosti úroku, tedy k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce, bude na běžném účtu žalovaného minimálně zůstatek odpovídající výši úroku za předchozí měsíc. 8. Z Podmínek pro používání kontokorentu vyplývá, že prodlení s úhradou jakéhokoli závazku vůči žalobkyni a dále porušení jakékoli jiné povinnosti vyplývající z rámcové smlouvy a smlouvy o kontokorentu je považováno za případ porušení smlouvy o kontokorentu (viz část„ Co považujeme za případ porušení“), přičemž v případě porušení je žalobkyně oprávněna prohlásit kontokorent za ihned splatný a požádat o jeho předčasné splacení, a to včetně smluvního úroku ke dni zesplatnění. Pokud nebude celková dlužná částka uhrazena do 10 dnů od data zesplatnění, může být úročena též úrokem z prodlení (viz část„ [příjmení] v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli“). 9. Z Výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 10. 2019 do 10. 2. 2020 bylo zjištěno, že dne 1. 10. 2019 byla z účtu vybrána v hotovosti částka 20 000 Kč. Ke dni 13. 12. 2019 jsou evidovány odchozí platby pojistného v celkové výši 72 Kč, úrok z kontokorentu byl účtován dne 1. 11. 2019 ve výši 319,34 Kč, dne 1. 12. 2019 ve výši 310,68 Kč, dne 1. 1. 2020 ve výši 321,04 Kč a dne 2. 1. 2020 ve výši 10,36 Kč. Konečný zůstatek na běžném účtu po převedení kontokorentu činil - 72 Kč. 10. Z Přehledu čerpání a splácení kontokorentu vyplývá, že za období od 1. 10. 2019 do 2. 1. 2020 čerpal žalovaný kontokorent, a to od 15. 10. 2019 ve výši 20 000 Kč, přičemž ke dni zesplatnění činil smluvní úrok 961,42 Kč. Za dobu čerpání neuhradil žalovaný na kontokorent ničeho, zůstatek na běžném účtu žalovaného činil do 13. 12. 2019 částku 0 Kč a od tohoto data - 72 Kč. 11. Z Výzvy k zaplacení dluhu ze dne 2. 1. 2020 vyplývá, že žalobkyně zesplatnila kontokorent poskytnutý žalovanému a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 21 033,42 Kč, sestávající ze zesplatněného kontokorentu ve výši 20 961,42 Kč a dluhu na běžném účtu [číslo] v částce 72 Kč, a to v termínu do 11. 1. 2020. Výzva byla dle podacího archu předána k poštovní přepravě dne 6. 1. 2020. 12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva a dodatek [číslo] k této smlouvě, na jejichž základě byl žalovanému otevřen běžný účet a současně poskytnut úvěr ve formě přečerpání běžného účtu ve výši 20 000 Kč, tzv. kontokorent, jenž měl žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně. Protože žalovaný úvěr dle sjednaných podmínek řádně nesplácel, když zůstatek na běžném účtu nedosahoval ani výše úroku splatného za každý měsíc poskytování kontokorentu, rozhodla žalobkyně o zesplatnění úvěru a žalovaného vyzvala, aby dluh z kontokorentu v celkové výši 20 961,42 Kč uhradil, a to včetně záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 72 Kč. 13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § [číslo] a násl. (Úvěr) a § 2662 a násl. (Závazky ze smlouvy o účtu) občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě), přičemž žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem za sjednaných podmínek nedostál. Současně žalobkyně splnila svou povinnost dle rámcové smlouvy zřídit pro žalovaného běžný účet, žalovaný však povolený debet překročil a na běžném účtu dosahoval po zesplatnění kontokorentu záporný zůstatek. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil částku 20 072 Kč odpovídající nesplacené úvěrové jistině a zápornému zůstatku na běžném účtu žalovaného. V souladu se smlouvou má žalobkyně rovněž právo na smluvní úrok, a to jednak kapitalizovaný za dobu poskytování kontokorentu ve výši 961,42 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč, přičemž při stanovení počátku běhu úroku vycházel soud z požadavku žalobkyně, která úrok z prodlení požadovala až od 12. 1. 2020 do zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 804 Kč, jež představuje zaplacený soudní poplatek.