24 C 230/2021-29 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 31. 5. 2021 domáhala částky 4 429,76 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla zn. Peugeot s [registrační značka], s počátkem pojištění od 23. 10. 2017. Protože žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 23. 10. 2019, došlo ke dni 27. 2. 2020 k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za dobu od 23. 10. 2019 do 27. 2. 2020 a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 200 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 10. 2018 uzavřena další smlouvy o pojištění vozidla [číslo] jejímž předmětem bylo vozidlo zn. Volkswagen [registrační značka]. Protože žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 25. 10. 2019, došlo ke dni 27. 2. 2020 k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za dobu od 25. 10. 2019 do 27. 2. 2020 a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. 4. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy vyplývá, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 23. 10. 2017 smlouvu [číslo] o sdruženém pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo vozidlo zn. Peugeot s [registrační značka] s účinností od 23. 10. 2017, s ročním pojistným ve výši 4 444 Kč, splatným čtvrtletně po splátkách 1 111 Kč. Z pojistné smlouvy vyplývá, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 25. 10. 2018 smlouvu [číslo] o sdruženém pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo vozidlo zn. Volkswagen s [registrační značka] s účinností od 25. 10. 2018, s ročním pojistným ve výši 6 789 Kč, splatným ročně. Dopisem ze dne 6. 1. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného v dodatečné lhůtě. Z dopisů ze dne 8. 3. 2020 vyplývá, že pojistná smlouva [číslo] zanikla dnem 26. 2. 2020 pro neplacení pojistného a pojistná smlouva [číslo] zanikla dnem 26. 2. 2020 pro neplacení pojistného. Dlužná částka 1 920,62 Kč představuje jednak dlužné pojistné za období od 23. 10. 2019 do 27. 2. 2020 ve výši 1 720,62 Kč a jednak poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Dlužná částka 2 509,14 Kč představuje jednak dlužné pojistné za období od 25. 10. 2019 do 27. 2. 2020 ve výši 2 309,14 Kč a jednak poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Z předžalobní upomínky a z podacího archu pak vyplývá, že žalobkyně dne 11. 5. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek prostřednictvím svého právního zástupce. 5. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 6. Podle § 13 zák. č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo; zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit; nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 7. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně, a proto jí vyhověl. Žalovaný uzavřel se žalobkyní výše uvedené pojistné smlouvy, tj. zavázal se hradit roční pojistné ve sjednaných částkách, což však nesplnil a smlouvy tak zanikly ke dni 27. 2. 2020. Žalobkyni tím vznikl nárok na poměrnou část pojistného. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení za dobu prodlení žalovaného s plněním od 28. 2. 2020 ve výši 10 % ročně, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Pokud jde o poplatky v celkové výši 400 Kč, které jsou v podstatě smluvní pokutou, soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, z něhož vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu, přičemž ujednání o poplatku (které je ve své podstatě smluvní pokutou) nebylo sjednáno přímo v samotné smlouvě, ale vyplývalo ze Všeobecných obchodních podmínek. Tím byla žalobkyní porušena zásada poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud žalobu v nároku na poplatky včetně úroku z prodlení z těchto poplatků zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 220,09 Kč, přičemž tato částka představuje 81,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,97 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,03 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 429,76 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.