27 C 163/2021-37 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 518 Kč s tím, že žalovaný cestoval dne 22. 6. 2018 v dopravním prostředku MHD žalobkyně bez platné jízdenky, a vznikla mu tak povinnost zaplatit jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 22. 6. 2018 neprokázal v dopravním prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní (na lince [číslo]) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše jízdného v době této jízdy činila 18 Kč a výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 a § 18b odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a podle ustanovení Smluvních přepravních podmínek dopravního podniku města Ústí nad Labem a. s., dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 518 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k němu podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od 23. 7. 2018 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a proto jí soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů vzniklých v souvislosti s jednoduchou výzvou k plnění a podáním žaloby. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.