27 C 244/2020-42 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 899 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje žalovanou nezaplacené pojistné za období od 3. 7. 2017 do 10. 11. 2017, k jehož zaplacení se žalovaná zavázala v pojistné smlouvě [číslo] uzavřené dne 3. 10. 2016. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. Soud proto posoudil předložené listinné důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 10. 2016 pojistnou smlouvu [číslo] Naše auto, ve které se žalovaná (mimo jiného) zavázala platit roční pojistné ve výši 5 139 Kč ve čtvrtletních splátkách po 1 284 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaná nezaplatila splátku pojistného splatnou dne 3. 7. 2017 a pojištění zaniklo ke dni 10. 11. 2017. Ke dni zániku pojištění žalovaná dlužila žalobkyni na pojistném celkem 1 899 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a § 1970 občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní (jako pojistitelem) a žalovanou (jako pojistníkem) byla uzavřena pojistná smlouva, ale žalovaná nesplnila základní povinnost pojistníka, tedy platit řádně pojistné. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni 2 311,54 Kč (součet dlužného pojistného ve výši 1 899 Kč a vypočtené části úroku z prodlení za dobu od 11. 11. 2017 do 22. 7. 2020 ve výši 412,54 Kč) s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 899 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.