27 C 265/2021-62 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 16. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 26 062,16 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý nezaplacením částí cen za dodávky plynu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], v období od 23. 5. 2019 do 9. 7. 2020 (15 862,37 Kč) a částí cen za dodávky elektřiny do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], a od 15. 5. 2019 do 19. 5. 2020 (5 586,59 Kč) a nezaplacením poplatků za upomínky (6 x 240 Kč). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Po posouzení předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný si objednal u žalobkyně dodávky plynu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa] [číslo] na adrese [adresa]. Žalobkyně do uvedených míst dodávala zemní plyn v době od 23. 5. 2019 do 9. 7. 2020 a elektrickou energii v době od 15. 5. 2019 do 19. 5. 2020. Ceny odebraného plynu ve výši 15 862,37 Kč a odebrané elektřiny ve výši 5 586,59 Kč, které mu žalobkyně vyúčtovala fakturami [číslo] splatnou dne 2. 12. 2019 (3 186 Kč), [číslo] splatnou dne 26. 2. 2020 (6 359,20 Kč), [číslo] splatnou dne 15. 6. 2020 (2 400,59 Kč) a [číslo] splatnou dne 4. 8. 2020 (12 676,37 Kč), žalovaný nezaplatil ani po upomenutí. Upomínkami žalobkyně byly žalovanému vyúčtovány poplatky za upomínky v celkové výši 1 440 Kč (6 x 240 Kč). Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se nezaplacených kupních cen plynu a elektřiny důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byly uzavřeny kupní smlouvy, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (plyn a elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní ceny nedostál. Proto soud žalobě v této části jako důvodně podané vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 24 622,16 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dluhu podle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dny následujícími po splatnosti faktur, kterými byly žalovanému vyúčtovány ceny plynu a elektřiny, do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky 1 440 Kč představující součet nezaplacených poplatků za upomínky. Uvedené poplatky nebyly účastníky sjednány ve smlouvách o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny. Pokud je povinnost žalovaného k jejich zaplacení zakotvena ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky plynu a elektřiny, pak takový způsob„ sjednání“ poplatků soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný. Proto soud žalobu v části týkající se zaplacení částky 1 440 Kč výrokem II. rozsudku zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 043 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.