27 C 274/2020-55 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 771 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý nezaplacením ceny odebrané elektřiny, dodané žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], v období od 25. 4. 2017 do 15. 9. 2017 (6 676 Kč) a nezaplacením vyúčtované smluvní pokuty (95 Kč). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Po posouzení předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný si u [právnická osoba] objednal dodávku elektrické energie do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa] Cenu odebrané elektřiny ve výši 6 676 Kč, kterou mu [právnická osoba] vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 5. 10. 2017, nezaplatil žalovaný ani po upomenutí. Žalovanému byla vyúčtována rovněž smluvní pokuta ve výši 95 Kč. Uvedené pohledávky [právnická osoba] za žalovaným byly postoupeny žalobkyni. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se nezaplacené kupní ceny elektřiny důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Proto soud žalobě v této části jako důvodně podané vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 6 676 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dluhu podle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována cena elektřiny, do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky 95 Kč s příslušenstvím představující požadovanou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla účastníky sjednána ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny, ale povinnost žalovaného k jejímu zaplacení je zakotvena ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny. Ty pak odkazují, pokud jde o výše smluvní pokuty, na ceník vybraných služeb právní předchůdkyně žalobkyně. Takovýto způsob sjednání smluvní pokuty soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný. Proto soud žalobu v části týkající se zaplacení částky 95 Kč s příslušenstvím výrokem II. rozsudku zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.