27 C 280/2020-42 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 11. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 968 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka by měla představovat součet žalovaným nezaplaceného pojistného za období od 26. 7. 2019 do 8. 11. 2019, k jehož zaplacení se žalovaný zavázal v pojistné smlouvě [číslo] uzavřené dne 26. 7. 2018 (1 368 Kč), a poplatků za vyhotovení a odeslání upomínek (2 x 300 Kč). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud proto posoudil předložené listinné důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 7. 2018 Pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla NAMÍRU [číslo] ve které se žalovaný (mimo jiného) zavázal platit roční pojistné ve výši 4 452 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 26. 7. 2019 a pojištění zaniklo ke dni 7. 11. 2019. Ke dni zániku pojištění žalovaný dlužil žalobkyni na pojistném 1 368 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a § 1970 občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní (jako pojistitelem) a žalovaným (jako pojistníkem) byla uzavřena pojistná smlouva, ale žalovaný nesplnil základní povinnost pojistníka, tedy platit řádně pojistné. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v části týkající se dlužného pojistného vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 1 471,59 Kč (součet částky 1 368 Kč a vypočteného úroku z prodlení z ní od 9. 11. 2019 do 11. 8. 2020 ve výši 103,59 Kč). Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení 600 Kč s příslušenstvím představujících poplatky za vyhotovení a odeslání upomínek. Tyto poplatky nebyly účastníky sjednány v pojistné smlouvě. Jsou-li povinnost žalovaného k jejich zaplacení i jejich výše zakotveny v pojistných podmínkách či v sazebníku žalobkyně, pak takovýto způsob„ sjednání“ soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný, a proto žalobu ohledně 645,41 Kč (součet částky 600 Kč a vypočteného úroku z prodlení z ní od 9. 11. 2019 do 11. 8. 2020 ve výši 45,41 Kč) výrokem II. rozsudku zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 1 368 Kč s příslušenstvím, naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 600 Kč s příslušenstvím. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 69,5 % a žalovaný přibližně z 30,5 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 39 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 580,71 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.