27 C 304/2021-34 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou místně nepříslušnému soudu dne 29. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5 020 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizována dvě slova], později [právnická osoba]) dne 11. 4. 2015, když žalovaná řádně nesplatila poskytnutý úvěr. Požadovaná částka měla být součtem poskytnuté a nevrácené jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 020 Kč. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaná žalobkyně nedostavila. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [anonymizována dvě slova] připravila listinu s označením Rámcová smlouva č. [anonymizováno], kterou však nejen žalovaná nepodepsala, ale údaje kterými byla na listině identifikována, nebyly správné. Dne 11. 4. 2015 [anonymizována dvě slova] odeslala na účet č. [bankovní účet] částku 4 000 Kč [právnická osoba] za žalovanou v celkové výši 15 384,92 Kč (?) byla postoupena žalobkyni. Dne 2. 2. 2021 zástupce žalobkyně odeslal žalované (na adresu, na níž žalovaná nikdy nebydlela, ani tam nikdy nebyla přihlášena k pobytu) výzvu k úhradě před podáním žaloby. Po posouzení shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ani jiné smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na základě níž měly (či mohly) vzniknout v řízení uplatněné nároky. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což však žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu neumožňuje ani právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), neboť částka 4 000 Kč byla právní předchůdkyní žalobkyně odeslána na shora uvedený účet, jehož majitelkou nebyla podle zprávy [právnická osoba] v rozhodném období žalovaná. Proto soud výrokem I. rozsudku žalobu o zaplacení 5 020 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 13. 5. 2015 do zaplacení zamítl. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v hotových výdajích vzniklých v souvislosti s vyjádření k žalobě a účastí u jednání před soudem. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud uložil žalobkyni zaplatit žalované paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.