27 C 314/2020-70 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 266,86 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne 17. 1. 2020. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 20. 12. 2019 uzavřeli účastníci Rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Téhož dne se žalovaný přihlásil u žalobkyně k pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti a pojištění pro případ úmrtí a invalidity 3. stupně a zavázal se platit pojistné ve výši 450 Kč měsíčně. Následně na základě Dodatku [číslo] k uvedené rámcové smlouvě ze dne 17. 1. 2020 poskytla žalovanému na zmíněném běžném účtu kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni vyčerpané peněžní prostředky splácet spolu s 18,9 % úrokem ročně. Žalovaný neplatil řádně poplatky za vedení běžného účtu, vyčerpaný kontokorentní úvěr nesplácel a neplatil řádně pojistné, a proto žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 1. 7. 2020 k zaplacení částky 6 580,09 Kč do 10. 7. 2020 s tím, že jej upozornila na svou připravenost vymáhat dluh žalobou. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 2395 a násl., § 2662 a násl. a § 2758 a násl. občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouva o běžném účtu a následně i smlouva o úvěru na běžném účtu, žalobkyně jako úvěrující splnila svou povinnost poskytnout žalovanému jako úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok nedostál. Stejně tak řádně neplnil své povinnosti platit poplatky za vedení běžného účtu a platit sjednané pojistné. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 6 266,86 Kč odpovídající součtu dlužné jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, nezaplacené části poplatků za vedení běžného účtu ve výši 177,86 Kč a dlužného pojistného ve výši 1 089 Kč. Vedle práva na zaplacení uvedené částky má žalobkyně právo na zaplacení úroku z úvěru (z dlužné jistiny úvěru až do jejího zaplacení) a úroku z prodlení (žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu), a soud jí tedy přiznal do dne 30. 6. 2020 vypočtený úrok z úvěru ve výši 313,23 Kč (ve výroku rozsudku je přičten k přiznané částce 6 266,86 Kč) a dále 18,9 % úrok z úvěru ročně z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 7. 2020, 10 % úrok z úvěru ročně z částky 5 000 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení a 10 % úrok z prodlení ročně z částky 5 000 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Soud tímto rozhodnutím respektoval vůli účastníků vyplývající z obsahu spisu. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a tudíž jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů vzniklých v souvislosti s jednoduchou výzvou k plnění a podáním žaloby. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Lhůtu ke splnění této povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.