27 C 321/2020-26 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 2 624,48 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky) s tím, že uvedená částka představuje žalovaným nezaplacené pojistné za období od 27. 6. 2019 do 16. 10. 2019, k jehož zaplacení se žalovaný zavázal v pojistné smlouvě [číslo] uzavřené dne 27. 3. 2019. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud proto posoudil předložené listinné důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 3. 2019 pojistnou smlouvu Sdružené pojištění vozidel, ve které se žalovaný (mimo jiného) zavázal platit roční pojistné ve výši 8 668 Kč ve čtvrtletních splátkách po 2 167 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 27. 6. 2019 a pojištění zaniklo ke dni 15. 10. 2019. Ke dni zániku pojištění žalovaný dlužil žalobkyni na pojistném 2 624 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a § 1970 občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná, když mezi žalobkyní (jako pojistitelem) a žalovaným (jako pojistníkem) byla uzavřena pojistná smlouva, ale žalovaný nesplnil základní povinnost pojistníka, tedy platit řádně pojistné. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v části týkající se dlužného pojistného vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 2 624,48 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 17. 10. 2019 do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení 200 Kč, když ze žaloby vyplývá, že tato částka představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky. Paušální výše uvedených nákladů však nebyla účastníky sjednána v pojistné smlouvě. Pokud jsou povinnost žalovaného k zaplacení nákladů i jejich výše zakotveny v pojistných podmínkách či sazebníku žalobkyně, pak takovýto způsob„ sjednání“ soud nemůže považovat v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za platný. Z uvedených důvodů soud žalobu ohledně 200 Kč výrokem II. rozsudku zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a tudíž jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.