27 C 49/2021-31 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 637 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje součet žalovanou nezaplaceného pojistného za období od 19. 3. 2020 do 27. 7. 2020, k jehož zaplacení se žalovaná zavázala v pojistné smlouvě [číslo] uzavřené dne 19. 3. 2019 (337 Kč) a administrativního poplatku za odeslání upomínky (300 Kč). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. Soud proto posoudil předložené listinné důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 18. 3. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] ve které se žalovaná (mimo jiného) zavázala platit roční pojistné ve výši 939 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 19. 3. 2019. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne 19. 3. 2020 a žalobkyně ji upomenula o zaplacení pojistného dopisem ze dne 23. 6. 2020. Žalovaná na upomínku nereagovala a pojištění zaniklo ke dni 27. 7. 2020. Žalovaná dluží žalobkyni na pojistném za období od 19. 3. 2020 do 27. 7. 2020 337 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2782 odst. 1 a § 1970 občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní (jako pojistitelem) a žalovanou (jako pojistníkem) byla uzavřena pojistná smlouva, ale žalovaná nesplnila základní povinnost pojistníka, tedy platit řádně pojistné. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni 337 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky 300 Kč představující poplatek za odeslání upomínky. Tento poplatek nebyl účastníky sjednán v pojistné smlouvě, ale povinnost žalované k jeho zaplacení i jeho výše mají být dle žalobního tvrzení zakotveny v sazebníku žalobkyně. Takovýto způsob„ sjednání“ soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný, a proto žalobu v uvedené části výrokem II. rozsudku zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť obě účastnice měly ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 337 Kč a úroku z prodlení (ke dni rozhodnutí 31,97 Kč), naopak žalovaná byla úspěšná ohledně 300 Kč. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 55,2 % a žalovaná přibližně ze 44,8 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 10,4 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 154,83 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.