41 C 170/2021-49 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 20.000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 7.748,78 Kč. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]) uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 20.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti, tj. [datum], nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne [datum], nevyjádřil ačkoli mu, žaloba spolu s předvoláním k jednání byly doručeny podle § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu pro doručování, kterou je adresa evidována v informačním systému evidence obyvatel t.j. adresa tzv. trvalého bydliště [obec a číslo], [obec]. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání. Soud tedy za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 4. K prokázání tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] byla předložena nedatovaná listina nadepsaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru, jako jejíž účastníci byli označení právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, avšak k této listině žalovaný nepřipojil svůj podpis. 5. Ze zprávy [obec] spořitelny, a. s., ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl v rozhodném období majitelem a disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet]. 6. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že z tohoto jejího účtu byla zaslána na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částka 20.000 Kč. 7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že na tento jeho účet byla dne [datum] připsána částka 20.000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet]. 8. Z ostatních v řízení provedených důkazů nevyšlo najevo nic, co by mělo vliv na rozhodnutí soudu ve věci. 9. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom smyslu, že listiny založené žalobkyní k důkazu do spisu neprokazují její tvrzení obsažená v žalobě. Konkrétně že neprokazují řádné uzavření smlouvy o úvěru, tím i dohodu na odměně za poskytnutí úvěru, případně sankce při jeho nesplacení. Dále byl soud připraven žalobkyni poučit, že z těchto důvodů může být žalobkyně se svým návrhem neúspěšná v plném rozsahu podané žaloby a tak může dojít k částečnému zamítnutí jejího návrhu. Žalobkyně však svou neúčastí při jednání takové poučení znemožnila. 10. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 11. Tvrzení žalobkyně, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, tak nebylo před soudem prokázáno, neboť předložená smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného (viz nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011), byť žalobou uplatněný nárok ve formě poplatku za poskytnutí úvěru (7.748,78 Kč) opírá žalobkyně právě o ustanovení tam uvedená. Bylo naopak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poslala částku 20.000 Kč na účet žalovaného. 12. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce jak shora uvedeno, rozhodl jak ve výroku II. uvedeno. Žalovaný se ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 14. Zbývající část žalobou uplatněného nároku ve formě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7.748,78 Kč s úrokem z prodlení soud zamítl, neboť tento nebyl řádně sjednán (viz výše). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.131,38 Kč, přičemž tato částka představuje 44,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,08 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,92 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.110 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27.748,78 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. 16. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 17. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..